18 C 56/2022-31 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala toho, aby jí žalovaný zaplatil částku 7 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalovanému v rámci jejich podnikatelské činnosti dodávala autodíly a autopříslušenství. Žalovaný dne [datum] podepsal [anonymizováno] dluhu a dohodu o splnění dluhu [číslo], ve kterém uznal co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalobkyni za dodané zboží v celkové výši 8 684 Kč a zavázal se jej uhradit v dohodnutých splátkách počínaje od [datum] s tím, že pokud bude žalovaný v prodlení se zaplacením kterékoli splátky více než pět dnů, tak se stává splatným celý dluh. Žalovaný žalobkyni z uznaného dluhu uhradil pouze první splátku ve výši 1 684 Kč, čímž se uznaný dluh snížil na částku 7 000 Kč. Druhou a další dohodnuté splátky (počínaje od [datum]) již žalobkyně neobdržela, čímž se stal zbytek uznaného dluhu od [datum] splatným. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] upomínku s výzvou ke splnění dluhu, avšak ani poté žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně v řízení též nárokovala paušální náhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč a náhradu nákladů řízení. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. 4. Soud vzal na základě listinných důkazů za prokázané, že na základě vzájemné dohody dodávala žalobkyně jako dodavatel žalovanému jako objednateli na základě objednávek žalovaného zboží (autodíly a autopříslušenství) pro jeho podnikatelskou činnost. Žalovaný však za dané objednávky řádně a včas nezaplatil, přičemž s žalobkyní uzavřel dne [datum] dohodu o splnění dluhu a svůj dluh ve výši 8 684 Kč uznal. Soud přitom nemá pochyb o autentičnosti uznání dluhu žalovaného, protože jeho podpisu je ověřen legalizační doložkou. Žalovaný se zavázal splatit svůj dluh do [datum], a to prostřednictvím předepsaných splátek s tím, že bude-li dlužník v prodlení se zaplacením kterékoli splátky více než pět dnů, stává se splatným celý dluh. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou ze dne [datum], která mu dle poštovního podacího lístku byla odeslána týž den. 5. Žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni, a to co do důvodu i výše v písemné formě v souladu s § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o.z“). Vymezení uznávaného závazku je v uznání obsaženo dostatečně jasně a určitě. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a z listinných důkazů nevyplynulo nic k tomu, že by plnil něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně. Žalovaný neuhradil splátku splatnou dne [datum]. V souladu se smluvním ujednání stran se proto dluh v celé dosud nesplacené výši stal splatným dne [datum], od [datum] je proto žalovaný v prodlení a žalobkyni za toto období náleží i úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož jsou žalobkyně i žalovaný podnikatelé a tento spor souvisí s jejich podnikatelskou činností, má žalobkyně též právo na náklady související s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil jako třídenní v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití §142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 500 Kč za dva úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé) a ve výši 750 Kč za jeden úkon právní služby (předžalobní výzva) dle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za tyto 3 úkony právní služby. Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).