22 C 83/2022-147 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal toho, aby soud uložil žalovaným povinnost zdržet se omezování užívání pozemku žalobce parc. [číslo] v katastrálním území Červený Újezd spočívající v zastiňování tohoto pozemku jehličnatými stromy a živým plotem vysázenými na pozemcích žalovaných nad míru přiměřenou místním poměrům. Uvedl, že na pozemcích žalovaných se nachází živý plot vysoký 3,5 metru a vzrostlé stromy, jejich výška převyšuje výšku vícepatrových rodinných domů. Pozemek žalobce je štítěn v rozsahu 20 % (až 300 m2) své plochy v místě, kde je umístěna užitková část zahrady (pozn. soudu – část zahrady, na které se žalobce rozhodl pěstovat plodiny v 6 květináčích a ve skleníku, jak účastníci shodně tvrdili na přípravném jednání) od února do listopadu. [příjmení] na pozemku žalovaných [číslo] stíní od 14:00 hodin do 16:00 hodin, ostatní vzrostlé stromy na pozemku žalovaného [číslo] stíní od 12:00 hodin do 14:00 hodin. Pronikající stín způsobuje sníženou možnost využití pozemku k hospodářským účelům, neboť dochází k nedozrávání plodin, poškození a úhynu rostlin, šíření chorob, plísní a mechů. Žalobce též nemůže k pěstování rostlin využívat svůj skleník, neboť je ve stínu živého plotu a vzrostlých stromů. V části skleníku, na kterou není vrhán stín, plodiny bez problémů rostou a dozrávají, zatímco v části sklepníku, na kterou stín vrhán je, tomu tak není. Ačkoli by vrhání stínu na pozemek žalobce patrně nebylo nepřiměřené, pokud by na něm plodiny nepěstoval, je subjektivní právem žalobce, aby svůj pozemek užíval tak, jak sám určil. Nelze po něm požadovat, aby skleník a květináče, kde plodiny pěstuje, přesunul na jinou část svého pozemku. Oproti tomu vzrostlé stromy na pozemcích žalovaných zjevně neplní žádnou funkci, pouze zakrývají nepořádek nacházející se na pozemku žalovaných. I z tohoto důvodu požaduje žalobce, aby žalovaní zkrátili vzrostlé stromy na jejich pozemcích, protože mateřská školka, která na jeho pozemek též vrhá stín, je stavbou v obecním zájmu. Dříve se na pozemku žalovaných [číslo] nacházel kolem vzrostlého stromu celý shluk stromů, jak je patrné z pařezů kolem tohoto stromu, z čehož plyne, že stínění na pozemek žalobce bylo větší. Žalovaní ostatně připouštějí důvodnost podané žaloby, jelikož po zahájení tohoto sporu sami výšku živého plotu zkrátili. Ohledně vymezení požadavků na rozhodnutí o zdržení se imisí, žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. [spisová značka]. Žalobce připomněl, že nepožaduje, aby se vzrostlý strom a živý plot zcela odstranily, ale toliko to, aby byly přiměřeným způsobem zkráceny. 2. Žalovaní uvedli, že živý plot a vzrostlé stromy nestíní pozemek žalobce nepřiměřeně a podstatně neomezují obvyklé užívání pozemku. Pokud vrhající stín brání růstu plodin, žalobce může užitkovou část zahrady přemístit na jinou část svého pozemku. Živý plot a vzrostlé stromy jsou na pozemku žalovaných desítky let, přičemž poté, co se na svůj pozemek žalobce nastěhoval, tak mu musely být místní poměry známy. Skleník žalobce postavil na svém pozemku přibližně 3 roky zpět. Není též pravda, že by pozemek žalobce byl stíněn v rozsahu 20 % (až 300 m2), protože podle měření z místního ohledání vzrostlé stromy vrhají stín na 8,27 % plochy (78,51 m2) pozemku. Poukazují i na to, že místní ohledání proběhlo na podzim, kdy je stínění pozemku žalobce největší, přičemž v jinou roční dobu je pozemek žalobce stíněn v menším rozsahu. 3. Účastníci shodně tvrdili a podle § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vzal soud tato tvrzení za svá skutková zjištění a vycházel tak z toho, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], žalovaný [číslo] je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] a žalovaní [číslo] jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]. 4. Účastníci dále shodně tvrdili, že skleník je na pozemku žalobce 3 roky. 5. K prokázání rozsahu stínění žalobce navrhl provést fotodokumentaci s komentářem založenou na č. l. 9 až 24, která má zobrazovat stínění pozemku žalobce od 14:30 hodin do 16:30 hodin. Z fotografií neplyne a není ani tvrzeno, v jaký den byly pořízeny a o jakou roční dobu se jedná. 6. Fotografie založené na č. l. 10 a 13 zobrazují stín vrhaný na pozemek žalobce v 14:30 hodin, přičemž tento stín zčásti stíní 3 z 6 květináčů. Fotografie na č. l. 11 má následně zobrazovat situaci v 14:45 hodin, kdy jsou stíněny všechny z 6 květináčů, oproti tomu fotografie na č. l. 14, jež má zobrazovat situaci na stejném místě ve stejný čas, ukazuje, že všechny květináče zastíněny nejsou, protože sluneční svít alespoň částečně dopadá na 4 z 6 květináčů (na 1z 6 v minimálním rozsahu a 1 z 6 vůbec). Situaci v 15 hodin zobrazuje fotografie na č. l. 15, v 15:30 hodin fotografie na č. l. 16, v 16 hodin fotografie na č. l. 17 a v 16:30 hodin fotografie na č. l. 18. Z nich plyne, že postupem denní doby jsou květináče žalobce zcela zastíněny, a to v intervalu od 15:30 hodin do 16:30 hodin. K tomu soud již na tomto místě dodává, že z těchto fotografií není zřejmé, co je zdrojem stínění pozemku žalobce. Zastínění skleníku je zobrazeno na fotografiích na č. l. 12 (v 15:00 hodin), č. l. 23 (v 12:30 hodin) a č. l. 24 (v 13:00 hodin), přičemž je na nich stíněna vždy přibližně ½ skleníku. K těmto provedeným fotografiím však soud opakuje, že z nich nelze zjistit zdroj stínění, z čehož plyne, že neprokazují, že by na užitkovou část zahrady žalobce vrhaly stín vzrostlé stromy a živý plot na pozemku žalovaných. Především tento závěr platí pro fotografii založenou na č. l. 26, která zobrazuje zastínění všech květináčů, ale nijak z ní již nelze ověřit, zda jsou stíněny vzrostlými stromy, anebo mateřkou školou. 7. Z fotografie založené na č. l. 22 má soud za prokázané, že výška vzrostlých stromů na pozemku žalovaných převyšuje výšku rodinných domů. 8. Z fotografií založených na č. l. 19 a 20 (opětovně též na č. l. 60) má být podle tvrzení žalobce zřejmé, že ve skleníku rostou mechy a dále je na nich zobrazeno odstraňování mladého užitkového stromu na pozemku žalobce. K tomu soud dodává, že tyto důkazy žalobce navrhoval k prokázání skutečnosti, že stínění jeho pozemku způsobuje nedozrávání plodin, poškození a úhynu rostlin, šíření chorob, plísní a mechů, a proto jsou skutková zjištění z nich plynoucí nadbytečná (podrobněji v bodech 33, 39 až 45 tohoto rozsudku). Obdobné platí pro fotografii na č. l. 27, z níž má podle žalobce plynout, že žalovaný [číslo] svoji zahradu neudržuje, protože takové skutkové zjištění z této fotografie učinit nelze a dále by ani nebylo pro rozhodnutí ve věci samé relevantní. Na fotografii založené na č. l. 25 pak není zobrazen skleník a je zobrazena pouze část dvou květináčů a nelze z ní tedy učinit žádné relevantní skutkové zjištění. 9. Fotografie založené na č. l. 54 až 61 doložil žalobce opět k prokázání skutečnosti, že stínění jeho užitkové zahrady způsobuje nedozrávání plodin, poškození a úhynu rostlin, šíření chorob, plísní a mechů. Pokud jde o skleník, tak žalobce poukazoval především na skutečnost, že levá strana skleníku, na které dopadá sluneční svit, je na vegetaci bohatá, na pravé straně skleníku, kam sluneční svit nedopadá, však vegetace takto bohatá není. I z těchto fotografií ovšem soud žádné relevantní skutkové zjištění neučinil, protože jsou pro rozhodnutí ve věci samé nadbytečná (podrobněji v bodech 33, 39 až 45 tohoto rozsudku). 10. Vzhledem k tomu, že z výše provedených fotografií doložených žalobcem nešlo učinit jednoznačný závěr o rozsahu stínění pozemku žalobce vzrostlými stromy a živým plotem a zdrojem tohoto stínění, soud nařídil na den [datum] místní ohledání pozemků účastníků a místních poměrů v obci [obec], přičemž nedílnou součástí protokolu o místním ohledání je náčrt mapy obchůzky po obci, náčrt pozemku žalobce a soudem pořízená fotodokumentace očíslovaná [číslo] až 47. Na místním ohledání pak soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 11. Na zádní části zahrady žalobce (v části za rodinným domem) se nachází 6 květináčů, přičemž květináče [číslo] až 5 (číslované podle náčrtu, jenž je přílohou protokolu) byly v 13:22 hodin stíněni mateřskou školou; květináč [číslo] byl stíněn vzrostlými stromy na pozemku žalovaných, květináč [číslo] byl stíněn vzrostlými stromy na pozemku žalovaných stíněn pouze zčásti. Tato zjištění soud opakovaně ověřoval v pozdějším denní dobu v 15 hodin, přičemž zjistil, že nebyly stíněny květináče [číslo] což plyne též z fotografie [číslo]. Žalobce sice na soudním jednání dne [datum] tento závěr sporoval, ale soud s odkazem na vlastní bezprostřední hodnocení na místním ohledání ve spojení s fotografiemi [číslo] uzavřel, že rozsah stínění byl včetně jeho zdroje správně zjištěn, což bylo hlasitě protokolováno, proti č