3 C 178/2017-171 — Okresní soud Praha-západ

1. [celé jméno žalobce], [datum narození] a zesnulý [datum] (dále jen„ původní žalobce“), se vůči [celé jméno žalované], narozené [datum] a zesnulé dne [datum] (dále jen„ původní žalovaná“), domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 180 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že oba původní účastníci tohoto řízení byli v letech 1987 až 2011 manželi a do společného jmění manželů nabyli jednotku [číslo] v domě [adresa], postaveném na pozemcích p. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec] (dále jen„ bytová jednotka“). Protože v tříleté zákonné lhůtě nedošlo k vypořádání společného jmění manželů, stala se bytová jednotka spoluvlastnictvím původních účastníků s tím, že podíl každého z původních účastníků činil ideální jednu polovinu. Původní žalobce tvrdil, že bytovou jednotku (zrekonstruovanou, o velikosti 2+1) od rozvodu manželství výlučně užívala pouze původní žalovaná, a tudíž se na jeho úkor bezdůvodně obohacovala, když bytovou jednotku užívala nad rámec svého spoluvlastnického podílu. K takovému užívání původní žalovaná neměla žádný právní důvod. Původní žalobce proto požadoval vydání bezdůvodného obohacení, jehož výše podle něj měla činit polovinu částky, které by bylo možné dosahovat pronájmem bytové jednotky. Vzhledem k tomu, že v dané lokalitě dosahovaly nájmy bytů částky 10 000 Kč měsíčně, požadoval původní žalovaný za období od července 2014 do června 2017 částku 180 000 Kč (5 000 Kč krát 36). 2. Ve svých dalších podáních a vyjádřeních učiněných při jednáních před soudem pak původní žalobce, jakož i jeho procesní nástupkyně – současná žalobkyně (dcera původního žalobce) argumentovali zejména tím, že původní žalovaná na plné moci udělené advokátu vykázala adresu [ulice a číslo], tj. adresu bytové jednotky, kde si i přebírala zásilky od soudu. Že původní žalovaná v bytové jednotce skutečně kontinuálně bydlela, mělo nadto plynout i z dalších důkazů (např. policejního spisu, svědeckých výpovědí, záznamů o spotřebě vody a elektřiny), jakož i ze skutečnosti, že původní žalovaná byla nalezená mrtvá právě v bytové jednotce. 3. Původní žalovaná s žalobou nesouhlasila a tvrdila, že bytovou jednotku neobývala, neboť po celou rozhodnou dobu bydlela u své matky ve stejném bytovém domě a v žádném případě bytovou jednotku sama neužívala. Při jednání před soudem pak tvrdila, že její matka vyžadovala neustálou péči, a proto bydlela u ní v bytě ve vedlejším vchodu na adrese [ulice a číslo], což bylo známo i poštovní doručovatelce, která jí poštu na tuto adresu doručovala. Současná žalovaná (procesní nástupkyně původní žalované a dcera původních účastníků) pak ve své argumentaci uznávala, že původní žalovaná do bytové jednotky občas chodila, zejména tam prala či příležitostně vařila, ale trvale se zdržovala ve vedlejším vchodě v bytě své matky [jméno] [příjmení]. Uváděla také, že i původní žalobce bytovou jednotku užíval. 4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti: 5. Původní účastníci byli bývalí manželé a jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-západ, který nabyl právní moci dne [datum] (viz rozsudek zdejšího soudu ze dne 31. 12. 2010, č. j. 10 C 359/2010-14). Ve spoluvlastnictví měli předmětnou bytovou jednotku [číslo] v bytovém domě [adresa] v [obec], přičemž každému z nich náležel spoluvlastnický podíl o velikosti jedna polovina (viz informace o jednotce a o stavbě z května 2017). Jiné byty o velikosti 2kk a 3+1 v [obec] byly v červnu 2017 inzerovány za nájemné ve výši 10 000 Kč a 11 000 Kč (viz nabídky bytů k pronájmu z června 2017). Původní žalobce vyzval původní žalovanou prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne [datum] k vydání bezdůvodného obohacení za období od července 2014 do června 2017 ve výši 180 000 Kč (viz předžalobní výzva z [datum]). V rámci tohoto soudního řízení byla původní žalované žaloba zaslána na adresu [adresa žalobce a žalované], a původní žalovaná si zásilku s žalobou osobně převzala (viz doručenka ze dne [datum]). Pro toto soudní řízení pak původní žalovaná zmocnila k zastupování advokáta a na plné moci, kterou podepsala, bylo mezi jejími identifikačními údaji uvedeno bydliště [adresa žalobce a žalované] (viz plná moc ze dne [datum]). Z e-mailové komunikace mezi zástupci (původních i současných) účastníků řízení vyplynulo, že současná žalovaná krátce před zahájením tohoto soudního řízení navrhla, že adekvátní výše nájemného za užívání bytové jednotky by mohla činit 2 500 Kč měsíčně za předpokladu, že do masy společného jmění manželů, resp. podílového spoluvlastnictví bude zahrnut i mobilhome (viz e-mailová komunikace mezi zástupci z června 2017). 6. Původní účastníci mezi sebou vedli další soudní spory, a to o výživné manželky (viz rozsudek zdejšího soudu ze dne 1. 12. 2010, č. j. 3 C 127/2010-57) a o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k bytové jednotce (viz žaloba podaná ve věci sp. zn. 8 C 139/2017 či usnesení zdejšího soudu č. j. 8 C 139/2017-20). 7. Soud vzal za prokázané, že v roce 2013 bylo v bytové jednotce spotřebováno 45 m3 vody (viz výpočet spotřeby vody v domácnostech za rok 2013) a v roce 2014 pak 7 m3 vody (viz výpočet spotřeby vody v domácnostech za rok 2014). V roce 2015 bylo v bytové jednotce spotřebováno 37 m3 vody (viz výpočet spotřeby v domácnostech pro rok 2015). V prosinci 2015 činil celkový stav vodoměru na bytové jednotce 802 m3, v listopadu 2017 pak o 39 m3 více – tj. 841 m3. Následně došlo k výměně vodoměru a za prosinec 2017 činila spotřeba vody 2,498 m3, celkem za období dvou let od prosince 2015 do prosince 2017 činila spotřeba 41,498 m3 (viz výpočet spotřeby vody za období let 2016 2017). V letech 2014 – 2017 byla v bytové jednotce také spotřebovávána elektrická energie, a to jak ve vysokém, tak i nízkém tarifu (viz sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). 8. Dále soud zjistil, že dne [datum] mezi 22:44 hod. a 22:52 hod. hasičská jednotka krátce zasahovala na adrese [adresa]). 9. Ze spisového materiálu Policie ČR, obvodního oddělení [obec] k č. j. KRPS-111471-8/ČJ-2014-011618 soud zjistil, že policii bylo dne [datum] oznámeno, že jistá paní [celé jméno žalované] upadla, odmítla ošetření a měla by se nacházet doma na adrese [ulice a číslo], avšak neotevírala. Policie zjistila, že ve vedlejším vchodě bydlí její matka paní [příjmení], která však na zazvonění také neotevírala dveře. Policie nakonec provedla zásah a po vykopnutí dveří do bytové jednotky zde našla původní žalovanou vsedě na zemi v obývacím pokoji a znečištěnou od krve, přičemž původní žalovaná měla poraněnou hlavu a byla pod vlivem alkoholu. Původní žalovaná byla ošetřena a odvezena do nemocnice v [obec]. [příjmení] [příjmení] následně telefonicky kontaktoval původního žalobce, který se na místo posléze dostavil, bytovou jednotku si převzal a za jeho přítomnosti bylo na místě pořízeno několik fotografií (viz úřední záznam ze dne [datum]). V rámci podání vysvětlení pak původní žalovaná uvedla, že je spolumajitelkou bytové jednotky a předmětného dne šla kolem 16:00 hodin domů, na schodech však upadla a poranila se. Přítomný neznámý muž ji pomohl dostat se domů, kde si lehla a udělalo se jí špatně. Neměla pak ani sílu otevřít dveře poté, co slyšela klepání a zvonění (viz úřední záznam ze dne [datum]). Z fotodokumentace pořízené policií vyplynulo, že bytová jednotka byla na mnoha místech znečištěná od krve a jevila známky běžného užívání (hygienické přípravky v koupelně, povlečení na posteli, květiny v květináči na stolcích aj.) (viz fotodokumentace ze dne [datum]). 10. Z informace [obec] ČR, obvodního oddělení [obec] ze dne [datum] vyplynulo, že ohledně původní žalované policie řešila dvě záležitosti, a to nález občanského průkazu původní žalovanou a její úmrtí, kdy byla původní žalovaná nalezena svou dcerou (viz sdělení policie ze dne [datum]). 11. Soud dále zjistil, že [jméno] [příjmení], matka původní žalované, pobírala od července 2010 příspěvek na péči, přičemž podmínkou jeho čerpání bylo to, že tento příspěvek musel být využíván na zajištění potřebné pomoci matce původní žalované osobou blízkou či jinou fyzickou osobou. Tento příspěvek jí byl přiznán, neboť pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav potřebovala pomoc při úkonech, jako byla příprava stravy, koupání nebo sprchování, péče o ústa, vlasy, nehty, holení, vaření, udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady, další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti, obstarávání osobních záležitostí aj. (viz rozhodnutí Městského úřadu Černošice ze dne 25. 10. 2010, č. j. 11445/2010/CER). V roce 2016 pak byl stupeň závislosti paní [jméno] [příjmení] stanoven v I. stupni – lehká závislost s tím, že posuzovaná nebyla schopna zvládat 4 základní životní potřeby, a to oblékání a obouvání, tělesnou hygienu, péči o zdraví a péči o domácnost (viz rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 8. 2. 2016, č. j. 4627/2016/CER). 12. Z e-mailové komunikace z období října až prosince 2016 vyplynulo, že původní žalobce řešil s původní i současnou žalovanou majetkové vyrovnání ohledně bytové jednotky, garáže či mobilní