3 C 197/2021-203 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu Praha-západ dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud žalovanému uložil jednak povinnost platit žalobkyni na výživném manželky částku 20 000 Kč měsíčně do rozvodu manželství účastníků a jednak na výživném rozvedené manželky částku 20 000 Kč měsíčně po dobu 3 let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků. 2. Ve vztahu k nároku na výživné nerozvedené manželky žalobkyně v žalobě uvedla, že účastníci jsou manželé, manželství uzavřeli dne [datum], z manželství se jim narodily tři dcery a od [datum] spolu fakticky nežijí, přičemž před zdejším soudem probíhá řízení ve věci úpravy poměrů k nezletilým dětem i řízení o rozvodu manželství účastníků. Dále uvedla, že na základě notářského zápisu z roku 2000 nevzniklo společné jmění manželů. Ke svým majetkovým poměrům žalobkyně sdělila, že je od března 2022 zaměstnána na pozici pokladní u [právnická osoba] a její průměrný čistý měsíční příjem činí 18 800 Kč. Její výdaje na bydlení vč. internetu pak činí 13 000 Kč a další výdaje (potraviny, oblečení, obuv, lékaři, MHD, pojištění aj.) částku 14 200 Kč [ulice] příjem žalobkyně přitom na krytí jejích běžných nákladů (resp. i nákladů nezletilých dcer) nepostačuje. Dále žalobkyně sdělila, že má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dcerám – [jméno] [jméno], narozené roku 2003, a [příjmení] [jméno], narozené roku 2006, jakož i ke zletilé [jméno], narozené roku 2001 a studující aktuálně na 2. [anonymizována čtyři slova]. K poměrům žalovaného uvedla, že žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou a zároveň je mu vyplácena odměna jako jednateli společnosti [příjmení] [jméno] [příjmení] ovocný lihovar [právnická osoba] Žalovaný je též společníkem zmiňované společnosti, velikost jeho obchodního podílu je 30 %. Přesné příjmy žalovaného žalobkyně nezná. Žalovaný nadto vlastní nemovité věci, konkrétně 716 592 m2 rybníků , 3 125 489 m2 lesních pozemků a 78 054 m2 orné půdy. Celkový počet bankovních účtů žalovaného a zůstatky na nich žalobkyně nezná. Nadto je žalovaný vlastníkem luxusních motorových vozidel a drahého elektrického kola. Životní úroveň žalovaného je tedy nadstandardní, žalovaný vlastní majetek v řádech stovek milionů Kč. Naproti tomu životní úroveň žalobkyně je dle jejích tvrzení zcela odlišná. Po dobu trvání společné domácnosti účastníků žalobkyně disponovala částkou cca 60 až 80 000 Kč měsíčně, kterou jí poskytoval žalovaný a kterou investovala zpět do rodiny, domácnosti a do péče o všechny rodinné příslušníky. Žalobkyně si z těchto peněz nevytvořila úspory, na žalovaném byla ekonomicky závislá, jejím posláním byla péče o rodinnou domácnost. Do doby rozvodu manželství účastníků je dle jejího názoru namístě přiznat žalobkyni nárok na výživné, neboť musí zajistit sobě i dcerám důstojnou životní úroveň. 3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] nároky uplatněné žalobkyní neuznal. Uvedl, že žalobkyně se v průběhu manželství účastníků věnovala finančně náročným aktivitám, absolvovala náročná školení a doučování cizích jazyků. Dohodu o tom, že společné jmění manželů nevznikne, uzavřela dobrovolně. Vzdělání má žalobkyně středoškolské s maturitou, a to dokonce ze dvou středních škol, nadto ovládá anglický a německý jazyk. Po dobu trvání manželství účastníků (dosud) jí nic nebránilo, aby svou kvalifikaci využila a našla si zaměstnání. Nadto již při měsíčním příjmu 18 855 Kč je žalobkyně schopna sama uspokojovat své hmotné a kulturní potřeby individuálně, přičemž lze dojít též k závěru, že životní úroveň žalobkyně je stejná, ne-li vyšší než životní úroveň žalovaného. Žalobkyně nadto změnila zaměstnání a od října 2021 činí její měsíční mzda 33 000 Kč. Žalovaný kromě toho též platí na výživu svých nezletilých dcer částku 18 000 Kč měsíčně k rukám žalobkyně na základě předběžného opatření opatrovnického soudu, pročež je třeba tuto částku odečíst od nákladů žalobkyně. Průměrný měsíční příjem žalovaného činí cca 35 000 Kč měsíčně. Až donedávna byl však žalovaný povinen na základě předběžných opatření hradit celkovou částku 45 000 Kč na výživném dcer a žalobkyně. Nyní je povinen na výživném platit dle rozhodnutí soudů celkem 23 000 Kč měsíčně a vedle toho zletilé dceři přispívá částkou 7 000 Kč měsíčně. To znamená, že žalovaný k lednu 2022 vynakládá na výživné 85 % svého čistého disponibilního příjmu a na jeho vlastní náklady mu zbývá částka 5 000 Kč. Ve vztahu k nákladům žalobkyně na bydlení pak žalovaný uvedl, že srovnatelného bydlení lze dosáhnout i při vynaložení nižších částek. Ke svým vlastním majetkovým poměrům žalovaný uvedl, že účetní hodnota jeho nemovitostí je poloviční oproti tomu, co uvádí žalobkyně. Pro účely stanovení výživného navíc jsou relevantní pouze reálné příjmy, tj. příjmy likvidní a disponibilní, a výnosy z majetku (nikoli jeho hodnota). Výnosy z majetku však v současnosti jen stěží pokryjí náklady na jeho obhospodařování. K tomu žalovaný tvrdil, že jeho lesy jsou postiženy kůrovcovou kalamitou a že hospodaření žalovaného v lesích bude v následujících 20 až 30 letech ztrátové a nebude generovat zisk. Také ostatní majetek žalovaného si aktuálně žádá opravy, ať již jde o cca 200 let staré budovy lihovaru či stavební části rybníků. Jen na rekonstrukci lihovaru bude žalovaný nucen vynaložit 9 438 000 Kč, na rekonstrukci hromosvodů asi 600 000 Kč. Automobily nejsou ve výlučném vlastnictví žalovaného, ale tvoří obchodní majetek a jsou využívány pro obchodní činnost. Také horské kolo je v obchodním majetku. Za výkon funkce jednatele žalovaný žádnou odměnu nepobírá, jeho čistá měsíční mzda vyplácená společností činí pouze 11 000 Kč. Reálné příjmy žalovaného z podnikání, ze zděděného restituovaného majetku a ze zaměstnaneckého poměru celkem činí cca 35 000 Kč měsíčně po zdanění. Životní úroveň účastníků je tedy stejná, ne-li v případě žalobkyně vyšší. V budoucnu se nadto bude rapidně zhoršovat zdravotní stav žalovaného, pročež bude nucen vynakládat prostředky na lékařskou péči. Již nyní žalovaný dle svého tvrzení na rehabilitace vynakládá cca 60 000 Kč ročně. Dále se žalovaný ve svém podání vyjadřoval k rozvratu manželství účastníků. Závěrem navrhl, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 4. Soud při jednání dne [datum], jehož se účastnila pouze žalobkyně a její zástupkyně a které za podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), proběhlo v nepřítomnosti žalovaného a jeho zástupce, na základě částečného zpětvzetí žaloby zastavil řízení v části týkající se výživného rozvedené manželky. Proto se soud blíže nezabýval tvrzeními účastníků, která se vztahovala k nároku na výživné rozvedené manželky (tj. zejména tvrzeními o rozvratu manželství a jeho příčinách). Ze stejného důvodu soud zamítl návrhy žalovaného na dokazování čestným prohlášením Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] o incidentu mezi účastníky, čestným prohlášením [jméno] [příjmení] [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] i úředními záznamy o podání vysvětlení ze dnů 21. a [datum], neboť ty byly navrhovány právě k problematice rozvratu manželství účastníků, ani neprováděl svědecký výslech [jméno] [příjmení]. Soud dále zamítl návrhy žalovaného na dokazování usneseními Okresního soudu Praha-západ a Krajského soudu v Praze o předběžných opatřeních, neboť tato rozhodnutí jsou soudu známa z jeho rozhodovací činnosti, pročež jimi nebylo třeba provádět dokazování. Soud rovněž zamítl návrh žalobkyně na provedení dokazování (blíže nespecifikovanými) nájemními smlouvami, které měl žalovaný uzavřít ve vztahu ke svým nemovitým věcem, a to pro nadbytečnost, když zjištěný skutkový stav věci měl soud již za dostatečně zjištěný na základě jiných důkazů. Skutečnost, že žalovaný eventuálně může mít i jiné příjmy z pronájmu majetku, by nemohla na rozhodnutí soudu o povinnosti žalovaného platit na výživném manželky částku 20 000 Kč měsíčně ničeho změnit. [ulice] částku výživného žalobkyně nepožadovala, pročež již ani nebylo třeba zjišťovat existenci případných dalších příjmů žalovaného. Soud neprovedl ani výslechy svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], jelikož provedl dokazování jejich čestnými prohlášeními ze dne [datum], které žalobkyně co do obsahu nikterak nezpochybňovala. Ve vztahu k těmto navrhovaným svědkům soud naznal, že skutečnosti, které měly být jejich výpověďmi prokázány, plynuly již z čestných prohlášení a výslech by tedy byl nadbytečný a nehospodárný. Konečně soud neprovedl dokazování čtyřmi inzeráty z realitního serveru [webová adresa], které k důkazu navrhl žalovaný, a to z důvodu, že tyto inzeráty v době konání soudního jednání již neexistovaly a žalovaný je soudu v písemné podobě nedoložil. 5. Soud naproti tomu provedl dokazování níže uvedenými důkazními prostředky, ze kterých zjistil následující rozhodné skutečnosti: 6. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce] (viz kopie oddacího listu z [datum]). Den před uzavřením manželství účastníci uzavřeli předmanželskou smlouvu formou notářského zápisu, kdy konstatovali, že