36 C 122/2022-45 — Okresní soud Praha-západ

Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím, protože použil pražskou městskou hromadnou dopravu, aniž by zaplatil jízdné. Jednalo se o přepravu z [datum], linku [anonymizováno]. Žalovaný se nevyjádřil. Při zkoumání podmínek řízení zdejší soud zjistil, že byl žalovaný ještě donedávna omezen ve svéprávnosti a že mu plnou svéprávnost navrátil [název soudu] pod čj. [spisová značka], a zároveň týž soud schválil smlouvu o nápomoci, neboť žalovaný trpí určitou psychickou poruchou. Přesto však může jednat na úřadech samostatně a může si samostatně obstarávat každodenní záležitosti. Podpůrkyní žalovaného byla schválena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která však k dotazu zdejšího soudu nebyla schopna podat bližší zprávu o bydlišti a kontaktu na povinného. Pokud jde o současný stav žalovaného, podává se z rozsudku [název soudu], že má dosažný sociální vývoj na úrovni rané nezletilosti. Soud rozhodl bez nařízení jednání, protože měl u obou účastníků za to, že s takovým postupem souhlasí (§ 115a a § 101 odst. 4 o.s.ř.). Tvrzení žalobce vzal soud za prokázané zápisem o přepravní kontrole, v němž jsou uvedeny identifikační údaje žalovaného, a to shodné jméno, příjmení, datum narození, bydliště, číslo občanského průkazu a podpis žalovaného. S ohledem na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalovaného, kdy byl omezen ve svéprávnosti, a kdy v současné době těží z dosaženého sociálního vývoje na úrovni raně nezletilého, dospěl k závěru, že je možné dospět k závěru o jeho schopnostech pochopit, že uzavřel smlouvu o přepravě podle § 2550 o.z., nelze však dospět k závěru, stejně jako u dětí v rané nezletilosti, že by byl schopen rozpoznat následky prodlení v podobě přirážky, která je navíc žádána ve výši, jako by se jednalo o dospělého a zdravého člověka. Rovněž lze u takto zdravotně postiženého člověka těžko uvažovat, že by dokázal pochopit konstrukci úroku z prodlení. Soudu se proto jevilo jako správné přiznat žalobci dlužné jízdné a ve zbytku žalobu zamítnout. Výrok II vyhlásil soud podle § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1,2 o.s.ř., když přihlédl k výsledku řízení, jakož i k tomu, že náklady na straně úspěšnějšího žalovaného nevyšly najevo.