36 C 132/2022 — Okresní soud Praha-západ

Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 16982,29 Kč s příslušenstvím, protože nesplnila beze zbytku peněžité závazky z úvěrového vztahu, založeného smlouvou [číslo]. Žalovaná se nevyjádřila. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k celkovému závěru o skutkovém stavu věci: účastníci uzavřeli [datum] smlouvu o úvěru [číslo] žalobce jako úvěrující, žalovaná jako úvěrovaná. Jednalo se o revolvingový úvěr za 26,28 resp. 11,85% ročně s tím, že žalovaná měla splácet 4% z dlužné částky měsíčně (smlouva o úvěru, výpis žalobce z obchodního rejstříku). Žalovaná úvěr opakovaně čerpala a opakovaně řádně a včas splácela v letech [rok] až [rok] Vedle této skutečnosti, která dokládá její dobrou úvěruschopnost, zkoumal žalobce její osobní a majetkové poměry při uzavření smlouvy (výpis z úvěrového účtu; prohlášení žalované ve smlouvě). Žalovaná zůstala dlužna žalovanou částku [částka] z titulu neuhrazené jistiny, dále dlužné poplatky [částka] a náklady předsoudního vymáhání [částka]; a dále smluvní pokutu [částka], a dále sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení (výpis z úvěrového účtu, tvrzení žalobce, předžalobní upomínka). Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku platí, že Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku platí, že Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo. Žalobcem požadované nároky mají smluvní povahu, jsou výslovně zachyceny ve smluvních ujednáních. Výši smluvní pokuty považoval soud za přiměřenou, a odpovídající spotřebitelské ochraně proti nepřiměřeným smluvním ujednáním. Úrok a poplatky jsou cenou za úvěr a podávají se z hlavního smluvního textu, tudíž byly pro žalovanou snadno zjistitelné. Žalobce zkoumal řádně úvěruschopnost žalované, přičemž praxe jejího splácení (šest let) vylučuje jakoukoli pochybnost, že by nebyla úvěruschopná. [příjmení] [příjmení] [číslo] uvádí, že smyslem jejího zavedení byla prevence proti poskytování úvěrů těm, kteří by se dostali do platební neschopnosti, resp. by nebyli schopni sjednané závazky plnit. Jestliže žalovaná uhradila podstatou většinu prostředků za úvěrovaná léta, byl účel směrnice naplněn. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobci též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1,2 a podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku [částka], a z nákladů na právní zastoupení advokátem podle § 14b vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tj. odměnu 3 x [částka] za převzetí věci, sepis upomínky, sepis žaloby, dále ve výši 3 x [částka], jako paušální náhradu hotových výdajů, podle § 14b téhož předpisu za každý úkon právní služby, a dále podle § 151 odst. 2 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty [částka] Celkem náhrada činí [částka]. Žalovaná ji musí zaplatit k rukám zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř. Lhůty k plnění určil soud obecné třídenní podle § 160 o.s.ř., když důvod k jinému určení nezjistil.