36 C 46/2022 — Okresní soud Praha-západ

Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti kupní smlouvy, která byla uzavřena mezi prodávající [právnická osoba], [IČO] a na straně kupující žalovaným, jejímž předmětem byl převod spoluvlastnického podílu [celé jméno žalobkyně], v té době insolvenční dlužnice, ve výši id. třetiny k pozemkům se stavbou, zapsaným na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], [územní celek]. Žalobním důvodem byla skutečnost, že žalobkyně s takovým prodejem nesouhlasila, protože považovala své insolvenční řízení za šikanózní. Prodej nemovitostí podle namítané kupní smlouvy nastal nezákonně před tím, než bylo skončeno řízení o žalobě pro zmatečnost, kterou žalobkyně v rámci insolvenčního řízení podala. Z většího množství podání žalobkyně se podává její hodnocení o nezákonnosti insolvenčního řízení, jakož i prodeje jejího spoluvlastnického podílu. V podstatě nejjasněji žalobkyně podstatu žaloby a žalobního žádání vyjádřila v doplnění žaloby, jež soudu došlo [datum] ([číslo listu] soudního spisu): prodej věci před skončením řízení o žalobě pro zmatečnost a nezákonnost ins. řízení. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, byť přesně neporozuměl všem podáním žalobkyně, zejména týkajícím se jiných soudních věcí žalobkyně, nicméně pokud jde o insolvenční řízení a tamní odmítnutí žaloby pro zmatečnost, nezaložila rozhodnutí ins. soudu žádná práva žalobkyně proti žalovanému, jenž sice uzavřel namítanou kupní smlouvu, ale kupní cenu řádně a včas uhradil a nabyl vlastnické právo k předmětu koupě v dobré víře, že je převodce mohl převést. Z procesní opatrnosti namítl promlčení námitky neplatnosti kupní smlouvy a také nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Rovněž namítl, že vlastníkem nemovitých věcí jsou [právnická osoba], [IČO] a [územní celek]. Podle § 80 o.s.ř. platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Podle § 159 odst. 1 písm. f), odst. 3,4 insolvečního zákona platí, že incidenčními spory jsou spory o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo dražbu. Není-li dále stanoveno jinak, v incidenčních sporech nelze pokračovat po skončení insolvenčního řízení. V incidenčních sporech podle odstavce 1 písm. a) až c) a e) až g) lze pokračovat po skončení insolvenčního řízení zrušením konkursu podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo rozhodnutím, jímž insolvenční soud vezme na vědomí splnění reorganizačního plánu, anebo rozhodnutím, jímž insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení. Incidenční spory podle odstavce 1 písm. a) se v takovém případě považují za spory o určení pravosti, výše nebo pořadí přihlášených pohledávek pro dobu, po kterou trvalo insolvenční řízení, a incidenční spory podle odstavce 1 písm. b), s výjimkou sporů o vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5, za spory o určení, zda věc, právo, pohledávka nebo jiná majetková hodnota náležela do majetkové podstaty dlužníka ke dni skončení insolvenčního řízení. Ze zápisů o insolvenčním řízení žalobkyně zn. [spisová značka] se podává, že insolvenční správce navrhl [datum] vydat výtěžek zpeněžením zajištěnému věřiteli, a to na základě uzavřené smlouvy o prodeji mimo dražbu (zápis pod položkou 316 ins. rejstříku). Konkurs žalobkyně skončil na základě usnesení z [datum] (položka 457 ins. rejstříku). Namítanou kupní smlouvu uzavřel insolvenšní správce [právnická osoba] a kupující [celé jméno žalovaného] (kupní smlouva). Insolvenční soud sdělil žalobkyně dopisem z [datum], že k její žalobě na určení neplatnosti kupní smlouvy nepřihlížel (záznam C-6 ins. rejstříku). Soud hodnotil popsaná zjištění zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo. Žaloba nemohla být v žádném případě úspěšná, protože směřovala k revizi výsledků insolvenčního řízení, v němž byl prodán spoluvlastnický podíl žalobkyně k předmětným nemovitým věcem mimo dražbu. Insolvenční zákon umožňuje napadnout takový prodej žalobou, která se projednává v režimu incidenčního sporu. Podle citovaného ustanovení § 159 odst. 1 písm. f), odst. 3,4 ins. zákona nelze pokračovat v řízení o žalobě po skončení ins. řízení. Tím spíše nelze s úspěchem žalobu podat po skončení ins. řízení. Bez pochyby je tomu tak proto, aby se chránila práva třetích osob, a aby se nezpochybňovaly výsledky ins. řízení běžným nalézacím řízením podle části třetí občanského soudního řádu. Ačkoli tedy žalovaný tyto důvody nenamítal, musel k nim soud hledět z úřední povinnosti, neboť ustanovení § 159 ins. zákona je kogentní a má přímou vazbu na hodnocení naléhavého právního zájmu podle § 80 o.s.ř. Nicméně i pokud by soud hodnotil naléhavost právního zájmu čistě podle obecného výkladu § 80 o.s.ř., musel by žalobu tak jako tak zamítnout, neboť se žalobkyně domáhala určení neplatnosti právního jednání, zatímco bylo možné žalovat na pozitivní určení práva. I kdyby však žalobkyně žalovala na určení, že je vlastníkem totožného předmětu prodeje, jak byl vymezen kupní smlouvou, nic by to neměnilo na tom, že jsou takové žaloby po skončení ins. řízení nepřípustné. Ostatními námitkami žalovaného se soud z důvodu hospodárnosti nezabýval. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1,2 o.s.ř, když úspěšnému žalovanému přiznal náklady právního zastoupení za převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě, nahlížení do spisu z [datum], a za účast při jednání, tj. odměnu [anonymizováno] x [anonymizována dvě slova]. Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále paušální náhradu hotových výdajů [anonymizováno] x [částka] podle § 13 téže vyhlášky, a náhradu doloženého cestovného [částka], vč. ceny nafty podle dokladu o nákupu a vč. náhrady za opotřebení vozidla [částka] na kilometr podle aktuální vyhlášky č. 116/2022 Sb., a náhradu promeškaného času na cestě za sídla zástupce do sídla soudu a zpět podle § 14 téže vyhlášky, tj. [anonymizováno] x [částka]; celkem tedy ([číslo] [číslo]) x 1,21 z důvodu náhrady daně z přidané hodnoty = [částka] k rukám zástupce žalovaného (§ 149 o.s.ř.), v obecné třídenní lhůtě (§ 160 o.s.ř.).