4 C 110/2022-17 — Okresní soud Praha-západ

Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně (společnost [právnická osoba], reg. č. C [číslo], sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] SLM [číslo], Malta) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč, přičemž žalovaný tuto zápůjčku do dnešního dne nezaplatil, a to ani na základě předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Kromě dlužné jistiny požadovala žalobkyně též zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednávání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu, na základě které byla žalovanému téhož dne předána částka 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal částku vrátit nejpozději do [datum], a to spolu s poplatkem ve výši 1 400 Kč. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se svou právní předchůdkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které na ni byla postoupena i shora uvedená pohledávka za žalovaným. Dne [datum] bylo žalovanému postoupení oznámeno, dne [datum] mu byla zaslána předžalobní výzva. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1, věty druhé, zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, která se řídí též zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit, této své povinnosti však nedostál. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla pohledávka za žalovaným, kterou následně, v souladu s § 1879 o. z., postoupila na žalobkyni. Soud proto žalobě vyhověl. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 1970 o. z. Výše úroku je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení tvořenou soudním poplatkem ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v částce 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby a 21% DPH ve výši 189 Kč, tedy v celkové výši 1 489 Kč. Odůvodnění rozsudku je v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.