4 C 69/2019-527 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se svou žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] ve znění opravy žaloby ze dne [datum] týkající se výše příslušenství, domáhal na žalovaném zaplacení částky 21, 116 000 Kč s příslušenstvím do konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] Nárok odůvodnil tak, že usnesením [příjmení] v [obec] sp. zn. [spisová značka] byl prohlášen konkurs na majetek úpadce [právnická osoba] a usnesením téhož soudu ze dne [datum] byl [titul] [celé jméno žalobce] ustanoven správcem konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] Do soupisu konkursní podstaty úpadce byly zahrnuty dne [datum] ve znění aktualizace soupisu ze dne [datum] nemovité věci- a) pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. [anonymizováno] (s 5 –ti byty) a pozemky parc. [číslo] až [číslo] a parc. [číslo] parc. [číslo], jež tvoří s obytným domem funkční celek, neboť jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě; b) pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. 907 (s 5 –ti byty) a pozemky parc. [číslo] až [číslo], jež tvoří s obytným domem funkční celek, [anonymizováno] jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě; c) pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. [anonymizováno] (s 12-ti byty) a pozemky parc. [číslo] až [číslo] a parc. [číslo] až [číslo], jež tvoří s obytným domem funkční celek, neboť jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě; d) pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. 909 (s 12-ti byty) a pozemky parc. [číslo] až [číslo], jež tvoří s obytným domem funkční celek, neboť jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě; e) pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. [anonymizováno] (s [anonymizováno] -ti byty) a pozemky parc. [číslo] až parc. [číslo] jež tvoří s obytným domem funkční celek, neboť jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě; f) pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st [anonymizováno] (s [anonymizováno] byty) a pozemky parc. [číslo] až parc. [číslo] jež tvoří s obytným domem funkční celek, neboť jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě; g) pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. [anonymizována čtyři slova] byty) a pozemky parc. [číslo] až parc. [číslo] parc. [číslo] až [číslo], jež tvoří s obytným domem funkční celek, neboť jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě; h) pozemek st. parc. [číslo] bytový dům [adresa] postavený na parc. č. st. [anonymizováno] (s [anonymizováno] -ti byty) a pozemky parc. [číslo] až parc. [číslo] jež tvoří s obytným domem funkční celek, neboť jsou tyto pozemky využívány jako zahrady k jednotlivým bytům, nacházejícím se v obytném domě. Žalovaný užívá výše uvedené Obytné domy a pozemky bez jakéhokoliv právního důvodu. V minulosti měl žalovaný uzavřenu s úpadem nájemní smlouvu ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a Dohody ze dne [datum]. Rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 30.5.2003 pod sp. zn. 28 Cm 20/2002, který nabyl právní moci dne [datum], byla nájemní smlouva, jakož i dodatek a Dohoda k ní uzavřené shledány jako neúčinné právní úkony. Za užívání předmětných obytných domů a pozemků žalovaný do konkursní podstaty nic dlouhodobě nehradí. Je-li do konkurzní podstaty sepsán majetek, který užívá třetí osoba, tj. žalovaný bez právního důvodu, vzniká žalovanému na úkor konkurzní podstaty majetkový prospěch (bezdůvodné obohacení). Žalovanému bylo uloženo rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2018, č.j. 29 Cdo 4470/2015-682 obytné domy vyklidit. Žalobce vyčíslil bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] na základě znaleckého posudku ze dne [datum] vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba], kdy hodnota ročního bezdůvodného obohacení za všechny obytné domy a pozemky za období roku 2016 činila částku [částka], za rok 2017 částku [částka] a za rok 2018 částku [částka]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě této částky předžalobní výzvou ze dne [datum] ve lhůtě 15ti dnů. Žalovaný převzal výzvu dne [datum]. Žalovaný reagoval přípisem ze dne [datum] odmítavě a žalobci ničeho neuhradil. Žalobce požaduje od [datum] zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Bránil se tím, že podáním dané žaloby dochází ze strany žalobce k výkonu práva v rozporu s dobrými mravy. Již v rámci řízení o vyklizení obecné soudy opětovně konstatovaly, že žalobě na vyklizení nelze vyhovět z důvodu, že podání žaloby o vyklizení je důsledkem výkonu práva, které je v rozporu s dobrými mravy, soudy braly v úvahu specifické okolnosti případu a jeho historický vývoj, zohlednily např. to, že členové žalovaného, kteří předmětné nemovitosti užívají, jsou věřiteli poškozenými předchozí protiprávní činností dlužníka, ze svých vlastních finančních prostředků v dobré víře a se souhlasem předchozího správce konkursní podstaty předmětné nemovitosti dostavěli, spravovali a zacházeli s nimi jako s vlastními. I když otázka dobrých mravů v řízení o vyklizení bytu byla posuzována dle §3 odst.1.zák. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.), ke stejným závěrům lze dospět i dle platné právní úpravy obsažené v § 2 odst. 3., § 8 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.). Pokud lze za výkon práva v rozporu s dobrými mravy považovat snahu o vyklizení předmětných nemovitostí, tak bez pochyby je výkon práva v rozporu s dobrými mravy i uplatnění této pohledávky. Žalovaný poukázal na to, že nikdy nebyl ze strany žalobce či předchozího správce konkursní podstaty konfrontován s tím, že by za užívání předmětných nemovitostí měl hradit do konkursní podstaty jakékoliv plnění. Tento postup byl žalobcem zvolen s úmyslem poškodit žalovaného, případně jeho členy, jedná se o nemravný a bezohledný postup, kdy takovému jednání by neměla být přiznána ochrana. O tom svědčí ta skutečnost, že ačkoliv byly předmětné nemovitosti zahrnuty do konkursní podstaty v roce 2002 a žaloba na jejich vyloučení pravomocně zamítnuta v roce 2008, žalobce nikdy dříve vydání bezdůvodného obohacení za jejich užívání nepožadoval. Žalobce si chce danou žalobou vytvořit lepší pozici pro případné další jednání o vyřešení celé současné situace. 3. K výzvě soudu doplnil žalovaný námitku výkonu práva v rozporu s dobrými mravy tak, že podání žaloby považuje za zjevné zneužití práva dle § 8 o.z. Vyhověním žaloby by došlo ke krutosti a bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění, což je zakázáno v § 2 odst. 3. o.z. Žalovaný opětovně poukázal na historické souvislosti, kdy družstevníci dostavěli se souhlasem předchozího správce konkursní podstaty a až po devíti letech od zahájení dostavby žalovaným bylo pravomocně rozhodnuto, že předmětné nemovitosti jsou součástí konkursní podstaty. Žalovaný dále uvedl, že povaha řízení o vyklizení nemovitostí a o zaplacení bezdůvodného obohacení je zcela odlišná, a to i s ohledem na možnou aplikaci korektivu dobrých mravů. Již Nejvyšší soud uvedl ve svém odůvodnění, že na základě § 3 odst.1.obč. zák. nelze prostřednictvím argumentu, že výkon práva je v rozporu s dobrými mravy, konstituovat právo, které jinak z pozitivní úpravy nevyplývá, nýbrž lze jen omezit stávající právo. V tomto řízení pak žalovaný nechce předmětnou námitkou dosáhnout jakéhosi vzniku nového práva, ale jeví se mu nemravné, aby za popsané situace za užívání předmětných nemovitostí žalobci vydával bezdůvodné obohacení. Argumentace Nejvyššího soudu uvedená k námitce výkonu práva v rozporu s dobrými mravy v řízení o vyklizení bytu není použitelná pro dané řízení. 4. Žalovaný dále namítal, že není v daném sporu pasivně legitimován k vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný předmětné nemovitosti neužívá, nemá je fyzicky ve svém držení, ani z užívání předmětných nemovitostí svými členy ničeho netěží. Žalovaný od svých družstevníků inkasuje pouze takové prostředky, které jsou následně používány k úhradě společných nákladů družstevníků na udržování a opravy, tedy jako jakási provozní a zprostředkovatelská společnost, aniž by z toho sám měl jakýkoliv majetkový prospěch. Žalovaný uzavřel s družstevníky nájemní smlouvy v roce 2003, které byly následně prohlášeny za absolutně neplatné. Z jejich obsahu je zřejmé, že bylo sjednáno pouze symbolické nájemné k zajišťování údržby nemovitých věcí a jejich správy, většina družstevníků hradí žalovanému tyto platby dále. Žalovaný však nevymáhá platby po družstevních, které platby nehradí. Žalovaný namítl, že ve vztahu k předmětným nemovitostem není v pozici detentora. Žalovaný rovněž nesouhlasil s výší bezdůvodného obohacení vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba], kdy znalec vyšel z neúplných informací a nezohlednil řadu relevantních skutečností. 5. Při jednání dne [d