41 C 121/2022-20 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky 16 335 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o pronájmu č. JS/2020/T [číslo], jejímž předmětem bylo mobilní WC. Nájemné bylo mezi stranami ujednáno ve výši 2 250 Kč plus DPH měsíčně. Žalobkyně dodala žalované dne [datum] předmět nájmu na místo určení. V souvislosti se smlouvou vystavila žalobkyně žalované celkem šest faktur, a to za období pronájmu od [datum] do [datum] fakturu [číslo] na částku 2 722,50 Kč splatnou dnem [datum], za období od [datum] do [datum] fakturu [číslo] na částku 2 722,50 Kč splatnou dnem [datum], za období od [datum] do [datum] fakturu [číslo] na částku 2 722,50 Kč splatnou dnem [datum], za období od [datum] do [datum] fakturu [číslo] na částku 2 722,50 Kč splatnou dnem [datum], za období od [datum] do [datum] fakturu [číslo] na částku 2 722,50 Kč splatnou dnem [datum], za období od [datum] do [datum] fakturu [číslo] na částku 2 722,50 Kč splatnou dnem [datum]. Jelikož žalovaná ani jednu z těchto faktur ve stanovených lhůtách splatnosti nezaplatila, zaslala jí žalobkyně dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě dluhu. I tato se však minula účinkem, když žalovaná žalobkyni nadále ničeho nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud na základě listin předložených žalobkyní dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně s žalovanou dne [datum] uzavřely smlouvu o pronájmu, jejímž předmětem byla mobilní toaleta s umyvadlem a vlastní nádrží. Nájem byl dle smlouvy sjednán dlouhodobě od [datum] do [datum]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 2 250 Kč plus DPH měsíčně se splatností ke 14. dni příslušného kalendářního měsíce (viz nabídka/smlouva č. JS/2020/T [číslo]). Žalobkyně žalované předmět nájmu dne [datum] předala (viz dodací list č. DL/2020/T [číslo]). Žalobkyně následně dne [datum] vystavila žalované fakturu [číslo] na částku 2 722,50 Kč včetně DPH splatnou dnem [datum] (viz faktura [číslo]), dne [datum] fakturu [číslo] na částku 2 722,50 Kč včetně DPH splatnou dnem [datum] (viz faktura [číslo]), dne [datum] fakturu [číslo] na částku 2 722,50 Kč včetně DPH splatnou dnem [datum] (viz faktura [číslo]), dne [datum] fakturu [číslo] na částku 2 722,50 Kč včetně DPH splatnou dnem [datum] (viz faktura [číslo]), dne [datum] fakturu [číslo] na částku 2 722,50 Kč včetně DPH splatnou dnem [datum] (viz faktura [číslo]) a dne [datum] fakturu [číslo] na částku 2 722,50 Kč včetně DPH splatnou dnem [datum] (viz faktura [číslo]). Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalované dne [datum] prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky předžalobní výzvu k úhradě dluhu, v níž žalovanou vyzvala k zaplacení dlužného nájemného ve výši 16 335 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení, a to nejpozději do [datum] (důkaz: předžalobní výzva ze dne [datum] společně s dodejkou datové zprávy). 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření nájemní smlouvy, tj. ke dni [datum] (dále jen„ o. z.“). 6. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 8. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. Na základě shora uvedeného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že účastnice uzavřely nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 o. z., na základě které se žalobkyně zavázala přenechat žalované k dočasnému užívání mobilní toaletu a žalovaná se zavázala platit za to žalobkyni nájemné. Ačkoli žalobkyně veškeré své smluvní i zákonné povinnosti z pozice pronajímatele splnila, tedy přenechala žalované věc k užívání, žalovaná své povinnosti zaplatit nájemné nedostála a dostala se s placením splatných faktur do prodlení. Žalovaná na svém dluhu žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani přes předžalobní výzvu. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaná žalobkyni cokoli zaplatila; žalovaná na svou obranu ničeho neuvedla a svůj dluh vůči žalobkyni nikterak nezpochybnila. S ohledem na výše uvedené proto soud v I. výroku tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 335 Kč, jež představuje součet fakturovaných částek. Zároveň, jelikož se žalovaná dostala s placením svého dluhu do prodlení, uložil jí soud povinnost zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení z jednotlivých fakturovaných částek za období ode dnů následujících po datech jejich splatnosti do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř, přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 10. O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně v tomto případě sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou 4 450 Kč za 2 úkony právní služby po 1 780 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a 1 půlúkon právní služby za 890 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu; dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 1 123,50 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 7 273,50 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.