41 C 144/2022-24 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 811,40 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že účastníci dne [datum] uzavřeli úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč. Protože žalovaný porušoval svou povinnost řádně splácet úvěr, došlo k zesplatnění celého úvěru, což žalobkyně oznámila žalovanému dne [datum]. Žalovaný se prostřednictvím úvěrové smlouvy mj. zavázal hradit žalobkyni v případě prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru (tj. nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nesplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé k jistině ke dni zesplatnění), přičemž se účastníci dohodli, že souhrn všech smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté částky, nejvýše však 200 000 Kč. Žalobkyně již v této věci zahájila soudní řízení, v němž byl vydán rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 1. 10. 2019, č. j. 36 C 175/2019-27, kterým soud mj. uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty dle čl. 6 a 6.5. úvěrové smlouvy, tj. částky 1 497 Kč a 5 691,60 Kč, kdy druhá z uvedených částek představovala smluvní pokutu dle čl. 6. ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 20 404,36 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny do [datum]. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru však trvalo i po dni [datum], a tak žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za následující období. Přestože žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný ničeho neuhradil. Proto se žalobkyně touto žalobou domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od [datum] do [datum], přičemž v souladu s limity dle čl. 6 smlouvy a s § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), požaduje 7 811,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listin. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně se smluvními úroky ve výši 109,46 % vrátit žalobkyni v osmnácti splátkách po 2 845 Kč s tím, že celková částka, kterou měl žalovaný žalobkyni zaplatit, činila 51 210 Kč. Prostřednictvím čl. 6. smlouvy účastníci sjednali pro případ prodlení žalovaného smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru, a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do úplného zaplacení. V čl. 6 smlouvy účastníci sjednali, že souhrn všech uplatněných pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru, nejvýše však 200 000 Kč Okresní soud Praha-západ vydal dne [datum] rozsudek pro zmeškání č. j. 36 C 175/2019-27, který nabyl právní moci dne [datum]. Prostřednictvím I. výroku uložil zdejší soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 101 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z přiznané částky 23 101 Kč za období od [datum] do zaplacení, částku 5 691,60 Kč a také úrok ve výši 35 % ročně z částky 17 421,37 Kč za období od [datum] do zaplacení, max. však do doby, kdy úrok dosáhne částky 61 452 Kč. Ve II. výroku soud řízení v rozsahu úroku 41,26 % ročně z částky 17 421,37 Kč za období od [datum] do zaplacení zastavil a v III. výroku rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 748 Kč. Z odůvodnění citovaného rozsudku je zjistitelné, že částka ve výši 5 691,60 Kč představovala smluvní pokutu dle čl. 6. úvěrové smlouvy. Žalobkyně žalovanému před zahájením tohoto soudního řízení zaslala předžalobní upomínku ze dne [datum], ve které jej vyzvala k úhradě částky 7 811,40 Kč. 5. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Při zohlednění povahy uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru a výše dlužné jistiny, jsou smluvní pokuty a příslušenství, které již byly žalobkyni přiznány pravomocným rozsudkem č. j. 36 C 175/2019-27, zcela postačující. Povinnost zaplatit další smluvní pokutu nad rámec těch, které je žalovaný povinen zaplatit dle rozsudku č. j. 36 C 175/2019-27, by byla vzhledem k výši dlužné jistiny nepřiměřená a odporující dobrým mravům. Proto soud žalobu prostřednictvím I. výroku tohoto rozsudku zcela zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení soud ve II. výroku rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšnější v této věci byl žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly.