41 C 2/2022-16 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k němu za využité přepravní služby právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba] dráhy“). Tvrdila, že žalovaný se dne [datum] přepravoval vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] u [obec] a [obec] [obec] bez platné jízdenky, tedy aniž uhradil jízdné ve výši [částka]. Za porušení přepravního řádu (§ 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“)) [právnická osoba] dráhy vyměřila žalovanému přirážku ve výši [částka] v souladu s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“), a tarifem [právnická osoba] dráhy. Společnost [obec] dráhy postoupila svou pohledávku za žalovaným na postupníka [anonymizována čtyři slova], reg. [číslo] (dále jen„ [právnická osoba]“), který ji dne [datum] postoupil žalobkyni. Žalovaný byl o těchto skutečnostech vyrozuměn a zároveň byl též předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dlužné částky. Svůj dluh v celkové výši [částka] však do dnešního dne neuhradil, a proto se žalobkyně domáhala zaplacení své pohledávky spolu se zákonným úrokem z prodlení. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný cestoval dne [datum] vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] u [obec] a [obec] [obec]. Při kontrole jízdenek se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, načež mu bylo průvodčím uloženo zaplatit jízdné ve výši [částka] a přirážku ve výši [částka]. Žalovaný svým podpisem stvrdil porušení přepravních podmínek [právnická osoba] dráhy a současně byl vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, kteroužto povinnost na místě nesplnil. Společnost [obec] dráhy jako postupitel pohledávku za žalovaným ve výši [částka] spolu s příslušenstvím a všemi souvisejícími právy smluvně postoupila [právnická osoba] jako postupníkovi. Tato následně předmětnou pohledávku smluvně postoupila žalobkyni. Žalobkyně následně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu předžalobní výzvou. 5. Soud věc posoudil podle § [číslo], § [číslo], § 1970 a § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dále dle § 3, § 7 a § 15 vyhlášky o přepravním řádu a podle § 37 odst. 6 zákona o drahách, načež dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Soud vzal za zjištěné, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba] dráhy dne [datum] smlouvu o přepravě osoby ve smyslu § 2550 o. z., přičemž se žalovaný jako cestující na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, a proto mu vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] dráhy jakožto právní předchůdkyni žalobkyně kromě jízdného také přirážku stanovenou v přepravních podmínkách, resp. tarifu [právnická osoba] dráhy. Výše stanovené přirážky přitom byla v souladu s § 37 odst. 6 zákona o drahách. Aktivní věcná legitimace žalobkyně pak byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek, jíž byla pohledávka [právnická osoba] dráhy postoupena nejprve [právnická osoba] a poté žalobkyni. Žalovaný ani na základě předžalobní výzvy k plnění neuhradil dlužnou částku v celkové výši [částka], sestávající z nezaplaceného jízdného a přirážky k tomuto jízdnému, v důsledku čehož se dostal do prodlení. Na svou obranu přitom žalovaný neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a vedle jistiny žalobkyni přiznal i úrok z prodlení z částky [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po uskutečnění neuhrazené přepravy, do zaplacení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu ve výši [částka]. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. K takto vypočtené částce nákladů řízení soud dodává, že se v této věci jednalo o žalobu podanou na ustáleném vzoru užívaném ve skutkově a právně obdobných věcech, na něž přísluší aplikovat sníženou náhradu nákladů řízení dle § 14b advokátního tarifu. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.