41 C 238/2021-27 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k němu za využité přepravní služby právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba] dráhy“). Tvrdila, že žalovaná se dne [datum] přepravovala vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] [obec] a [obec] u [obec] bez platné jízdenky, tedy aniž uhradila jízdné ve výši [částka]. Za porušení přepravního řádu (§ 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“)) [právnická osoba] dráhy vyměřila žalované přirážku ve výši [částka] v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“) a tarifem [právnická osoba] dráhy. Společnost [obec] dráhy postoupila svou pohledávku za žalovanou na postupníka [anonymizována čtyři slova], reg. [číslo] (dále jen„ [právnická osoba]“), který ji dne [datum] postoupil na žalobkyni. Žalovaná byla o těchto skutečnostech vyrozuměna a zároveň byla též předžalobní upomínkou vyzvána k úhradě dlužné částky. Svůj dluh ve výši [částka] však do dnešního dne neuhradila, a proto se žalobkyně domáhala zaplacení své pohledávky spolu se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaná cestovala dne [datum] vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] [obec] a [obec] u [obec]. Žalovaná u sebe neměla finanční prostředky, a proto jí bylo uloženo, aby uhradila jízdné ve výši [částka] a přirážku ve výši [částka]. Totožnost žalované byla ověřena z jejího občanského průkazu. Společnost [obec] dráhy jako postupitel pohledávku za žalovanou ve výši [částka] spolu s příslušenstvím a všemi právy s nimi spojenými postoupila smlouvou na [právnická osoba] jako postupníka, který je následně postoupil na žalobkyni. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu předžalobními upomínkami. 5. Soud věc posoudil podle § [číslo], § [číslo], § 1970 a § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jakož i podle § 3, § 7 a § 15 vyhlášky o přepravním řádu a podle § 37 zákona o dráhách, načež dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Soud vzal za prokázané, že žalovaná uzavřela se [právnická osoba] dráhy dne [datum] smlouvu o přepravě osoby, přičemž se žalovaná jako cestující na výzvu pověřené osoby neprokázala platnými jízdními doklady, a proto jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] dráhy jakožto právní předchůdkyni žalobkyně kromě jízdného také přirážku stanovenou v přepravních podmínkách, resp. tarifu [právnická osoba] dráhy. Výše stanovené přirážky přitom byla v souladu s § 37 odst. 6 zákona o dráhách. Aktivní věcná legitimace žalobkyně pak byla prokázána smlouvami o postoupení pohledávek, jimiž byly pohledávky [právnická osoba] dráhy postoupeny nejprve na [právnická osoba] a poté na žalobkyni. Žalovaná pak dlužnou částku ve výši [částka] neuhradila, v důsledku čehož se dostala do prodlení. Na svou obranu přitom neuvedla žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] ode dne [datum], tj. ode dne následujícího po uskutečnění neuhrazené přepravy, do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a kvalifikovaná výzva k plnění) podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. K takto vypočtené částce nákladů řízení soud dodává, že se v této věci jednalo o žalobu podanou na ustáleném vzoru užívaném ve skutkově i právně obdobných věcech. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.