41 C 30/2022-22 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 200 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], které nemělo ode dne [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalovaná částka představuje součet příspěvků do garančního fondu nepojištěných za dny, během nichž nebylo u vozidla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek do garančního fondu ve výši 300 Kč. Žalovaný svůj dluh navzdory opakovaným výzvám neuhradil. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož byl žalovaný od [datum] vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž k tomuto vozidlu nebylo v období od [datum] do [datum] sjednáno povinné ručení (viz údaje o vozidle a o (ne) pojištění uvedené ve výzvách k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] za následné nepojištěné období ze dnů [datum] a [datum]). Žalobkyně proto žalovaného vyzvala dopisy ze dne [datum] a [datum] k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných k vozidlu [registrační značka] ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení těchto výzev s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činila 65 Kč, tzn. za 240 dnů bez pojištění celkem 15 600 Kč (viz výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] za následné nepojištěné období ze dnů [datum] a [datum]). Žalobkyně žalovaného následně upomenula k úhradě dlužných částek dopisy ze dnů [datum] a [datum] (viz upomínky o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dnů [datum] a [datum]) a prostřednictvím své zástupkyně mu zaslala též dvě předžalobní upomínky, ve kterých jej vyzvala k úhradě nedoplatků společně s náhradou nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a zákonným úrokem z prodlení (viz předžalobní upomínky ze dnů [datum] a [datum] společně s podacími archy). 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle § 4 odst. 1 až 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 7. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 8. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl v rozhodných obdobích evidován jako vlastník a provozovatel osobního automobilu, k němuž nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení), přestože vozidlo bylo evidováno jako provozované. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni v souladu se shora citovanými ustanoveními zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nárok na úhradu zákonného příspěvku nepojištěných v zákonem stanovené výši za období, kdy vozidlo nebylo předmětem zákonného pojištění. Žalovaný však z tohoto titulu žalobkyni ničeho neuhradil ani na základě písemných výzev a následných upomínek a nadále žalobkyni dluží celkovou částku ve výši 16 200 Kč, sestávající z neuhrazeného příspěvku za nepojištění osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 15 600 Kč, vypočteného podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. jako součin dnů bez pojištění (240 dnů) a příslušné denní sazby (65 Kč); a dále z nákladů, jež žalobkyni vznikly v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (tj. v souvislosti se zaslanými výzvami a upomínkami), ve výši dvakrát po 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, s tím, že žalobkyni přiznal též úrok z prodlení z částky 7 970 Kč za období po marném uplynutí lhůty k zaplacení dlužné částky určené ve výzvě k úhradě ze dne [datum] do zaplacení a úrok z prodlení z částky 8 230 Kč za období po marném uplynutí lhůty k zaplacení dlužné částky určené ve výzvě k úhradě ze dne [datum] do zaplacení, obé ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 10. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal ve II. výroku tohoto rozsudku právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 252 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 2 252 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.