41 C 41/2022-16 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 200 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené přirážky k jízdnému. Tvrdila, že žalovaný se dne [datum] přepravoval vlakem [číslo] provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba] dráhy“), bez platné jízdenky, načež byl pověřeným zaměstnancem [právnická osoba] dráhy z přepravy vyloučen a předán hlídce Policie České republiky. Jednáním žalovaného tak byl vlak nepovoleně zastaven a zpožděn. Za porušení přepravního řádu (§ 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“)) [právnická osoba] dráhy vyměřila žalovanému v souladu s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“), a tarifem [právnická osoba] dráhy přirážku ve výši 1 000 Kč za nepovolené zastavení vlaku a náhradu ve výši 3 200 Kč za zpoždění vlaku o 16 minut. Společnost [obec] dráhy postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o těchto skutečnostech vyrozuměn a zároveň byl též předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dlužné částky. Svůj dluh v celkové výši 4 200 Kč však do dnešního dne neuhradil, a proto se žalobkyně domáhala zaplacení své pohledávky spolu se zákonným úrokem z prodlení. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný cestoval dne [datum] vlakem [číslo]. Při kontrole jízdenek se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, načež se odmítl prokázat dokladem totožnosti. Pověřený zaměstnanec [právnická osoba] dráhy proto za součinnosti Policie České republiky žalovaného vyloučil z přepravy a uložil mu povinnost zaplatit přirážku ve výši 1 000 Kč za nepovolené zastavení vlaku a náhradu ve výši 3 200 Kč za zpoždění vlaku v délce 16 minut. Žalovaný však tuto povinnost na místě nesplnil. Přirážka za nepovolené zastavení vlaku byla žalovanému uložena v souladu s položkou [číslo] ceníku přirážek a smluvních pokut [právnická osoba] dráhy, který ji stanoví sazbou 1 000 Kč. Náhrada za zpoždění vlaku v rozsahu 16 minut pak byla žalovanému uložena v souladu s položkou [číslo]) ceníku přirážek a smluvních pokut [právnická osoba] dráhy, který ji stanoví sazbou 200 Kč za každou i jen započatou minutu zdržení. Společnost [obec] dráhy následně jako postupitel pohledávku za žalovaným ve výši 4 200 Kč spolu s příslušenstvím a všemi souvisejícími právy smluvně postoupila žalobkyni. Žalobkyně následně dne [datum] žalovanému postoupení pohledávky, jsouc k tomu postupitelem zmocněna, oznámila a současně jej předžalobně vyzvala k úhradě dluhu. 5. Soud věc posoudil podle § [číslo], § [číslo], § 1970 a § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dále dle § 3, § 7 a § 15 vyhlášky o přepravním řádu a podle § 37 odst. 4 a 6 zákona o drahách, načež dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Soud vzal za zjištěné, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba] dráhy dne [datum] smlouvu o přepravě osoby ve smyslu § 2550 o. z., přičemž se žalovaný jako cestující na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem a následně, po odmítnutí zaplatit přirážku k jízdnému, ani dokladem totožnosti. Pověřený zaměstnanec [právnická osoba] dráhy byl proto nucen vlak nepovoleně zastavit a předat žalovaného hlídce Policie České republiky. Tímto jednáním vznikla žalovanému povinnost zaplatit [právnická osoba] dráhy jakožto právní předchůdkyni žalobkyně přirážku ve výši 1 000 Kč za nepovolené zastavení vlaku a náhradu ve výši 3 200 Kč za zpoždění vlaku o 16 minut, obé stanovené dle přepravních podmínek, resp. tarifu [právnická osoba] dráhy a v souladu s § 37 odst. 6 zákona o drahách. Aktivní věcná legitimace pak svědčí žalobkyni, jíž byla pohledávka [právnická osoba] dráhy postoupena. Žalovaný byl o změně věřitele informován v rámci předžalobní výzvy podané dne [datum]. Avšak ani na základě této výzvy žalovaný dlužnou částku v celkové výši 4 200 Kč nezaplatil, v důsledku čehož se dostal do prodlení. Na svou obranu přitom žalovaný neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a vedle jistiny žalobkyni přiznal i úrok z prodlení z částky 4 200 Kč od [datum], tj. ode dne následujícího po vystavení na místě splatné přirážky a náhrady, do zaplacení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v požadované výši 1 489 Kč. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobce činily 1 489 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.