5 C 33/2020-14 — Okresní soud Praha-západ

1. Manželka se domáhala, aby soud rozvedl manželství, které s manželem uzavřeli dne [datum]. Z manželství se narodil dne [datum] nezletilý [jméno] [celé jméno manžela] a dne [datum] nezletilý [jméno] [celé jméno manžela]. Návrh odůvodnila tím, že manželství je řadu let nespokojené a bylo udržováno kvůli nezletilým dětem. Manželé vůči sobě mají averzi a často se hádají. Již dva roky spolu nežijí. Hádky mezi manželi byly nesnesitelné, probíhaly mezi dětmi, dozvěděla se, že manžel má milenku, byla ohrožována nožem a bylo jí vyhrožováno smrtí, nedokáží spolu komunikovat, manžel se jí vyhýbá, je proto vyloučeno uvažovat o možnosti obnovení soužití. Dosud neuzavřeli dohodu o vypořádání majetku. 2. Manžel se k návrhu manželky připojil. Uvedl, že neměl jinou partnerku, manželka je však chorobně žárlivá a nedá se s ní žít, naopak ona byla ve vztahu nevěrná a ohrožovala jej. Manžel se řádně staral o rodinu, věnoval se dětem, zatímco manželka pouze sledovala televizi a počítač, soužití se kvůli hádkám stalo nesnesitelné. Nikdy neměl zájem se rozvádět, nicméně není jiné řešení. 3. Soud zjistil následující skutkový stav. 4. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Obecním úřadem Velké Popovice s tím, že u obou se jedná o manželství první, oba jsou občané ČR (oddací list). Z manželství se narodil dne [datum] nezletilý [jméno] a dne [datum] nezletilý [jméno]. Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 1. 3. 2021, č. j. 25 Nc 4/2020-484, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2021, č. j. 101 Co 163/2021-657, byli nezletilí svěřeni do střídavé péče obou rodičů, kterým bylo vyměřeno výživné. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 1. 3. 2021, č. j. 25 Nc 4/2020-484, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2021, č. j. 101 Co 163/2021-657). 5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, pokud by byl v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 7. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky k tomu, aby manželství účastníků bylo rozvedeno, jelikož je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, přičemž soud neshledal, že by v daném případě existovaly zákonné důvody pro nerozvedení manželství. 9. O hloubce, trvalosti a nenapravitelnosti rozvratu svědčí to, že manželé spolu více než dva roky nežijí. Jejich vztahy jsou vyhrocené a výrazně negativně laděné. Manželé spolu prakticky ani neumí komunikovat. 10. Příčiny rozvratu uvedl každý z manželů odlišné a stojící na straně druhého manžela. Dle soudu z vyjádření manželů je patrný rozdílný náhled společný život manželů, který vyústil ve vzájemné odcizení, který soud považuje za příčinu rozvratu. Žádný z účastníků nemá zájem o obnovení manželského soužití a manželství je v současné době pouze formálním svazkem. Soud tedy rozhodl tak, jak je výše uvedeno a manželství rozvedl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť nedospěl k závěru, že by okolnosti případu odůvodňovaly, aby některému z účastníků byly náklady řízení nahrazeny.