8 C 234/2022-33 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 20 000 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, obchodní společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit vyčerpaný úvěr společně s kapitalizovaným úrokem a poplatky ve výši 17 184 Kč, což neučinil, když uhradil pouze menší část dluhu, na jistinu bylo zaplaceno a započteno 0,01 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného vznikl poskytovateli úvěru nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (v kapitalizované podobě žalobce uplatnil nárok na smluvní pokutu ve výši 1 520 Kč). Pohledávku z úvěrové smlouvy nabyl žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním věřitelem dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z jednání omluvil a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru vyplývá, že dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce obchodní společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve výši 20 000 Kč, úvěr byl vyplacen v hotovosti. Úvěr měl být splácen ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč společně s úhradou za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, náklady za vyhodnocení 1 859 Kč a inkasním poplatkem 3 600 Kč. V žádosti o úvěr žalovaný prohlásil, že za bydlení a energie měsíčně vynaloží částku 1 500 Kč a na dopravu, jídlo a osobní náklady částku 4 500 Kč, bydlí v nájmu. 5. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobci smlouvou (nazvanou dohoda o postoupení pohledávek) ze dne [datum], žalovanému to bylo oznámeno dopisem ze dne [datum] a [datum] (dohoda o postoupení, dohoda o úplatě za postoupení, potvrzení o provedení transakce, dopisy z [datum] a [datum]). 6. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu předžalobní výzvou (dopis ze dne [datum], podací lístek). 7. Žalobce k výzvě soudu doplnil, že prověřoval úvěruschopnost žalobce. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný zaměstnán ve [právnická osoba] [obec] u [právnická osoba], jeho průměrná měsíční mzda činí 16 665 Kč. Žádné další důkazy k otázce úvěruschopnosti žalovaného kromě výplatních pásek, které potvrzují sdělení zaměstnavatele žalobce nepředložil. 8. Soud byl připraven poučit žalobce podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti doplnění tvrzení a důkazních návrhů k tvrzení o tom, zda poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného v dostatečném rozsahu, avšak tato snaha soudu byla zmařena tím, že se žalobce k ústnímu jednání nedostavil. Je věcí každého z účastníků, jakým způsobem hodlá ve sporném řízení uplatňovat svá práva. Jestliže se žalobce rozhodl jednání neúčastnit, dobrovolně se vystavil riziku, že nebude moci být poučen podle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud současně upozorňuje na ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., podle kterého je žalobce povinen vylíčit rozhodující skutečností o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání již v podané žalobě. Soud současně připomíná, že poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. Taktomu bylo i v posuzovaném případě, kdy soud jednal v nepřítomnosti účastníků. Uvedený názor soudu plně odpovídá i rozhodovací praxi Nejvyššího a Ústavního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 832/2006 a usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [datum], sp. zn. IV. ÚS 627/2005). 9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření výše uvedené smlouvy o úvěru. 10. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 11. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 obč. zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 obč. zák. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. V daném případě mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky formou úvěru ve výši 20 000 Kč Smlouva byla uzavřena zřejmě bez splnění podmínek uvedených v zákoně o spotřebitelském úvěru, když poskytovatel úvěru ani žalobce nedoložil, že by před uzavřením smlouvy zkoumal dostatečně pečlivě úvěruschopnost žalovaného. V řízení bylo prokázáno, že úvěr byl žalovanému poskytnut, ze strany žalovaného nebyla prokázána žádná vyšší úhrada než žalobcem tvrzených 0,01 Kč. Byl sice doložen příjem žalovaného, nikoliv však jeho výdaje, přitom sdělení žalovaného při žádosti o úvěr jsou zjevně značně nevěrohodná, pokud je tvrzeno, že na bydlení v nájmu včetně energií vynaloží měsíčně pouze částku 1 500 Kč (i kdyby bydlel kupř. v obecním bytě se sníženým nájemným, což ovšem nebylo ani tvrzeno, jde o částku nepředstavitelně nízkou, má-li zahrnovat spotřebu vody, elektřiny, vytápění a jiné povinné platby spojené s provozem bytu…) a ostatní výdaje má pouze 4 500 Kč, a to včetně stravy, dopravy, drogistických potřeb, kulturního vyžití atd.. Smlouvu o úvěru soud proto vyhodnotil jako neplatnou. 14. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] C - [číslo]). 15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci jako procesnímu nástupci původního žalobce zbylou jistinu ve výši 20 000 Kč, dále žalobci náleží zákonný úrok z prodlení, a to až od počátku prodlení po doručení předžalobní výzvy. Ve zbytku bylo třeba žalobu zamítnout. 17. Soud proto ve věci samé rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, jak uvedeno ve výroku, když na straně žalovaného je úspěch ve věci o něco vyšší, ovšem žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.