10 C 119/2023-16 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s tvrzením, že se jedná o dlužné plnění z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uvedené smlouvy, která byla uzavřená na dobu neurčitou, se žalovaná zavázala platit pojistné s roční splatností. Žalovaná však neuhradila pojistné splatné dne [datum]. Za období od [datum] do [datum], kdy byla pojistná smlouva ukončena, tak dlužné pojistné činí částku 19 932 Kč. Dne [datum] přitom došlo k převodu pojistného kmene z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, v důsledku čehož žalobkyně vstoupila do všech práv a povinností své právní předchůdkyně. Vedle dlužného pojistného žalobkyně na žalované požadovala rovněž úrok z prodlení z dlužného pojistného za období od [datum] do zaplacení v zákonné výši a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalovaná ničeho nezaplatila, ač byla vyzvána předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná zůstala nečinná a ve věci se nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z notářského zápisu NZ [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobkyní a její právní předchůdkyní byla uzavřena smlouva o převodu pojistného kmene, na základě které došlo k převodu pojistného kmene na žalobkyni, přičemž pojistný kmen byl tvořen pojistnými smlouvami uzavřenými právní předchůdkyní žalobkyně jako pojistitelem, se specifikovanými výjimkami. Z pojistné smlouvy [číslo] včetně dodatku [číslo] k pojistné smlouvě, bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou, která se na základě této smlouvy ve spojení s dodatkem [číslo] k uvedené smlouvě ze dne [datum] zavázala platit žalobkyni roční pojistné ve výši 66 440 Kč splatné vždy ke dni 20. 7. příslušného pojistného roku. Z upomínky dlužného pojistného s upozorněním na zánik pojištění ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná neuhradila pojistné splatné dne [datum], pročež ji žalobkyně vyzvala k úhradě dlužného pojistného nejpozději do [datum] a upozornila ji na zánik pojištění v případě, že dlužné pojistné nebude v této lhůtě uhrazeno. Z oznámení o zániku pojištění ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla informována o zániku pojištění sjednaného pojistnou smlouvou s tím, že toto pojištění zaniká ke dni [datum]. Současně byla žalovaná tímto dopisem vyzvána k zaplacení dlužné částky na pojistném ke dni zániku pojištění ve výši 19 932 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum], včetně doručenky, se podává, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky spolu s náklady spojenými s vymáháním pohledávky a zákonným úrokem z prodlení před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud hodnotil nárok žalobkyně následovně. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené [anonymizováno] národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč. 11. Soud vzal za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu, na jejímž základě strany sjednaly pojištění, za což se žalovaná zavázala platit roční pojistné ve výši 66 440 Kč. Na základě smlouvy o převodu pojistného kmene vstoupila žalobkyně dne [datum] do všech práv a povinností její právní předchůdkyně. Dále bylo zjištěno, že žalovaná svou povinnost z pojistné smlouvy nesplnila, když neuhradila pojistné splatné dne [datum]. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslanou výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději do dne [datum] ze strany žalobkyně, pojistná smlouva ke dni [datum] zanikla. Z období od [datum] do [datum] tak žalobkyně za žalovanou eviduje dluh na pojistném ve výši 19 932 Kč. Žalovaná přitom vůči tomuto nároku ničeho nenamítala a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnila. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž v souladu s § 1970 o. z. žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 19 932 Kč za dobu ode dne [datum] do zaplacení tak, jak žalobkyně požadovala, a rovněž náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 932 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 13. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.