10 C 26/2023-18 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s tvrzením, že se jedná o dlužné plnění z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, jejímž předmětem bylo„ Komplexní pojištění vozidla [anonymizováno]“ s počátkem pojištění od [datum]. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal hradit pojistné ve výši 10 047 Kč za pojistné období, jež bylo sjednáno v délce roční. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že pojištění zaniklo v souladu s § 12 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, dne [datum]. Přestože žalobkyně žalovanému v souladu se zákonem zaslala upomínku k úhradě dlužného pojistného s upozorněním na možnost zániku pojištění, žalovaný ničeho neuhradil. Za období od [datum] do [datum] tak výše dlužného pojistného a nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného činila celkem částku 3 133 Kč (z toho 300 Kč představovaly poplatky za vyhotovení a zaslání upomínek na dlužné pojistné po zániku pojištění). Vyjma uvedeného, žalobkyně požadovala rovněž kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši za období od [datum] do [datum], tj. do dne podání žaloby, ve výši 296 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil, ač byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (pojistná smlouva ze dne [datum] [číslo] včetně všeobecných pojistných podmínek, inkasní bilance, sazebník poplatků, upomínka dlužného pojistného s upozorněním na zánik pojištění ze dne [datum], včetně dodejky, oznámení o ukončení pojistné smlouvy ze dne [datum], pokus o smír ze dne [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum], včetně podacího archu) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně (jako pojistitel) uzavřela se žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značky [anonymizováno], [registrační značka] ([anonymizováno] pojištění vozidla [anonymizováno]). Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem pojištění ode dne [datum]. Pojistné období bylo roční s tím, že pojistné za toto období činí částku 10 047 Kč. Pro případ upomínání o zaplacení pojistného byl sjednán poplatek 300 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], pročež jej žalobkyně vyzvala dopisem ze dne [datum] k úhradě dlužného pojistného nejpozději do [datum] a upozornila jej na zánik pojištění v případě, že dlužné pojistné nebude v této lhůtě uhrazeno. Žalovaný k ani k této výzvě pojistné pro příslušné pojistné období neuhradil, pročež pojištění ke dni [datum] zaniklo. O tomto byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Za období od [datum] do [datum] tak činí dluh žalovaného na samotném pojistném částku 2 833 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání upomínkou ze dne [datum]. Žalovaným nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by i přes výzvy, byť alespoň částečně, dluh uhradil. 5. Soud věc posoudil podle § 1970, § 2758 a § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, načež dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Soud vzal za zjištěné, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, na jejímž základě sjednali pojištění vozidla, [registrační značka], za což se žalovaný zavázal platit pojistné. Dále bylo zjištěno, že žalovanému vznikl v důsledku zániku pojištění, k němuž došlo z důvodu neplacení pojistného, dluh odpovídající částce ve výši 3 133 Kč. Tato dlužná částka v sobě přitom zahrnuje vedle dlužného pojistného za období od [datum] do [datum] též poplatek ve výši 300 Kč dle sazebníku žalobkyně. Žalovaný přitom vůči tomuto nároku ničeho nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky v sazbě stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období ode dne [datum] (den následující po zániku pojištění) do [datum] (den podání žaloby) kapitalizovaný částkou 296 Kč tak, jak žalobkyně požadovala. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 133 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.