10 C 87/2022-74 — Okresní soud Praha-západ

Žalobce se po žalované domáhal odstranění neoprávněné stavby, a sice garáže postavené na pozemku žalobce parc. č. st. [číslo], v obci [obec], v k. ú. [obec] pod [anonymizováno], zapsaném na LV [číslo] uvedení pozemku žalobce v předešlý stav. Žalobu odůvodnil tím, že stavba garáže byla zčásti postavena na pozemku žalobce, a to bez souhlasu žalobce či předchozího vlastníka pozemku. V průběhu řízení bylo přitom vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] jakož i k předmětné stavbě, převedeno na žalovanou, která na základě usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vstoupila do řízení na místo dosavadního účastníka na straně žalované. Na ústním jednání soudu konaném dne [datum] vzal žalobce žalobu v celém rozsahu zpět z důvodu, že po podání žaloby došlo k odstranění předmětné stavby, jež se částečně nacházela na pozemku žalobce. Žalovaná s tímto zpětvzetím žaloby vyslovila souhlas. Podle § 96 odst. 1 až 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4). S ohledem na shora uvedené postupoval soud podle citovaného zákonného ustanovení a výrokem I. tohoto usnesení řízení zastavil. Výrokem II. tohoto usnesení bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení podle § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř., neboť návrh byl podán důvodně a řízení bylo zastaveno pro chování žalované. Žalovaná z procesního hlediska zavinila, že řízení bylo zastaveno, a proto je povinna hradit náklady řízení žalobci. Soud tedy přiznal žalobci nárok na zaplacení částky [částka], která sestává ze zbylé části zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z odměny advokáta stanovené dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] a sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné vyjádření ve věci dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť právní zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění této povinnosti bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o [částka], bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. V posuzovaném případě výše zaplaceného soudního poplatku činila [částka], soud proto v souladu s citovaným ustanovením vrátí soudní poplatek snížený o 20 %, tedy v částce [částka].