36 C 28/2023 — Okresní soud Praha-západ

Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 13000 Kč s příslušenstvím, protože nesplnila povinnost vrátit pronajatá elektronická zařízení, a to 2 x se-top box a 2 x přístupové karty, jež získala do užívání na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (hlavně poskytování služby internet, digitální TV). Žalobce vystupoval při uzavření smlouvy jako poskytovatel služby a žalovaná jako příjemce. Smlouva byla ukončena ke dni [datum], přičemž do 10 dnů poté měla žalovaná vrátit všechna pronajatá zařízení. Pro případ jejího prodlení byly sjednány smluvní pokuty [číslo] tis. Kč za každý nevrácený set-top box a 1500 Kč za každou nevrácenou přístupovou kartu. Žalovaná nezaplatila ani po upomínce, v níž byla stanovena lhůta k dodatečnému plnění, pročež žalobce žádá též zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k celkovému závěru o skutkovém stavu věci: účastníci uzavřeli [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, žalobce jako poskytovatel, žalovaná ve spotřebitelském postavení jako příjemce služeb. Součástí služby byl pronájem elektronických zařízení: dva set top boxy a dvě přístupové karty. Součástí ujednání smlouvy, která byla vyhotovena na připraveném předtisku o jedné straně, jsou též ujednání o smluvních pokutách, jak žalobce tvrdil, a to v dolní polovině stránky v textu psaném podstatně menším písmem, než náleží předchozímu hlavnímu textu s tím, že čitelnost textu je vázána na skutečně výrazné zaměření pozornosti tak, aby byl zjistitelný obsah textu (smlouva, výpis žalobce z obchodního rejstříku – změnil název). Povinnost žalované vrátit pronajatá zařízení zakládá též čl. 4 zvláštních a samostatně vyhotovených smluvních podmínek (obchodní podmínky). Žalovaná smluvní pokuty neuhradila ani po předžalobní upomínce (výzva podle § 142a o.s.ř. a poštovní podací arch). Podle § 2048 odst. 1 o.z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1811 odst. 1 o.z. platí, že veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle § 1813 o.z. platí, že (1) Zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. (2) Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo. Žalobce sice prokázal, že účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, vč. pronájmu tvrzených zařízení, nicméně jeho požadavek na zaplacení smluvních pokut s příslušenstvím koliduje s ochranou spotřebitele, když žalovaná v takovém postavení smlouvu uzavřela a když se z listin doložených žalobcem podává, že ve svůj prospěch neměla sjednanou žádnou smluvní pokutu. Z hlediska § [číslo] takový stav způsobuje zjevnou nerovnováhu v právech a povinnostech účastníků. Jestliže by se žalobce účastnil jednání, poskytl by mu soud poučení, že má tvrdit skutečnosti, a označovat k nim důkazy, že ujednání o smluvní pokutě mělo i jiné funkce, než toliko preventivní a sankční; nicméně žalobce se jednání neúčastnil, a proto soud vycházel toliko z porovnání situace, že si žalobce na předtisku smlouvy vymínil smluvní pokuty, zatímco žalovaná ve svůj prospěch žádné sjednané neměla. Nadto soud přihlédl podle § 1811 odst. 1 o.z. ke skutečnosti, že takto závažné ujednání bylo psáno prakticky nečitelně, velmi malým písmem, pro běžně uvažovaného spotřebitele nezachytitelným způsobem, což v souvislosti s adhesním charakterem smlouvy nemohlo vést k jinému závěru, než v obdobných věcech dovodily i jiné soudy, jako např. Obvodní soud pro Prahu 8 pod tamním č.j. 30 C 52/2022-38 z 16. 11. 2022, nebo Městský soud v Brně pod tamní č. j. 119 C 45/2022-36 z 22. 6. 2022, nebo pod další tamní věcí 17 C 47/2022-20 z 11. 5. 2022 (dostupné např. v ASPI), tedy že takové ujednání spotřebitele nezavazuje. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1,2 o.s.ř., když úspěšné žalované právo na náhradu nákladů nepřiznal, protože byla v řízení zcela pasivní a zjevně jí žádné náklady nevznikly.