4 C 1/2023-28 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 828,65 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s její právní předchůdkyní (společností [právnická osoba], [IČO]) smlouvu o kontokorentním úvěru. Žalovaný překročil úvěrový limit, čímž mu vznikl u právní předchůdkyně dluh ve výši 8 968,65 Kč Vedle dlužné jistiny byl dle smlouvy žalovaný povinen uhradit též související poplatky ve výši 860 Kč, úroky a úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalovaný do dnešního dne dlužnou částku nezaplatil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednávání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o Flexikontu, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky do stanoveného limitu. Žalovaný tento limit překročil, a to co do částky 8 968,65 Kč, dalších 300 Kč vznikl žalovanému dluh z nákladů na upomínání a dalších 560 Kč na poplatcích za vedení účtu; dluh se stal splatným ke dni [datum]. Podle úrokového lístku právní předchůdkyně žalobkyně se nepovolený debetní zůstatek dále úročil sazbou 30 % ročně. Žalovaný byl k zaplacení dluhu opakovaně vyzýván. 6. Smlouvou ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovanému byla následně zaslána předžalobní upomínka, přičemž ani poté žalovaný dlužnou částku nezaplatil. Následně mu byla zaslána předžalobní upomínka. 7. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení. 8. Podle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku. Žalovaný následně porušil své smluvní povinnosti, čímž mu u právní předchůdkyně žalobkyně vznikl dluh ve výši žalované částky. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně nepožaduje dlužný úrok již od počátku prodlení a vzhledem k tomu, že je to pro žalovaného příznivější, není důvod nárok v této výši nepřiznat. Úrok je částečně kapitalizován ke dni postoupení pohledávek. 11. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku je dána vládním nařízením [číslo] Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Zákonný úrok z prodlení je částečně kapitalizován ke dni postoupení pohledávky. Ani úrok z prodlení nepožaduje žalobkyně za celou dobu prodlení a s ohledem na výhodnost pro žalovaného není důvod ani úrok z prodlení v této výši nepřiznat. Úroky jsou částečně kapitalizovány ke dni postoupení pohledávek. 12. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení tvořenou soudním poplatkem ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v částce 100 Kč za každý z výše uvedených tří úkonů právní služby a 21% DPH ve výši 189 Kč, tedy v celkové výši 1 489 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náklady v jí požadované výši. Podaná žaloba je tzv. žalobou formulářovou, neboť je podána na ustáleném vzoru, přičemž žalobkyně se u zdejšího soudu skutkově i právně obdobných nároků domáhala již dříve. Předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, žalobkyni byla zároveň přiznána náhrada nákladů řízení, a tudíž jsou splněny veškeré zákonné podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení ve výši podle § 14b advokátního tarifu, tedy ve výši vypočtené shora. 13. Odůvodnění rozsudku je v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.