7 C 274/2022-57 — Okresní soud Praha-západ

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství účastníků uzavřeného dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]. Uvedla, že poslední společné bydliště manželů se nacházelo na adrese [adresa manželky a manžela]. Účastníkům se v průběhu manželství narodily tři děti, a to dne [datum] syn [příjmení] [celé jméno manželky], dne [datum] dcera [jméno] [příjmení] [celé jméno manželky] a dne [datum] dcera [jméno] [celé jméno manželky]. Manželství účastníků považuje manželka za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené; manželství neplní svou funkci a nelze očekávat obnovu manželského soužití. 2. Manžel se k návrhu manželky na rozvod manželství připojil. Uvedl, že manželství účastníků již neplní své funkce a je trvale a hluboce rozvráceno. 3. Soud má pravomoc ve věci rozhodnout podle čl. 3 písm. a) nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne [datum] o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí. Soud použil českého práva podle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: 5. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že tito uzavřeli manželství dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]. 6. Z rodných listů soud zjistil, že účastníkům se v průběhu manželství narodily tři děti, a to dne [datum] syn [příjmení] [celé jméno manželky], dne [datum] dcera [jméno] [příjmení] [celé jméno manželky] a dne [datum] dcera [jméno] [celé jméno manželky]. 7. Z rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 8. 3. 2022, č.j. 11 P 93/2007 - 217, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2022, č.j. 100 Co 153/2022 - 316, bylo zjištěno, že soud pravomocně svěřil nezletilé dcery účastníků pro dobu před a po rozvodu manželství do péče matky, přičemž otci uložil povinnost přispívat na výživu nezletilých dcer, a to částkou 6 500 Kč měsíčně na výživu nezletilé [jméno] [příjmení] a částkou 6 000 Kč měsíčně na výživu nezletilé [jméno]. 8. Oba manželé shodně uvedli, že se rozvádět chtějí, jsou si tím jisti, obnovení manželského soužití vylučují. Manželé spolu již od června 2020 nežijí. Za příčiny rozvratu manželství označili odlišnou mentalitu manželů a z toho vyplývající odlišné náhledy na další společné soužití, na ekonomické zabezpečení rodiny i výchovu společných dětí. 9. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále obč. zák.), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle §755 odst. 3 obč. zák. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 10. Podle § 756 obč. zák. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky, aby manželství účastníků bylo rozvedeno. Účastníci spolu jako manželé již více než dva roky nežijí, jejich manželství je hluboce a trvale rozvráceno. Oba manželé shodně vylučují obnovení manželského soužití, nelze tak předpokládat, že by mohlo dojít k jeho obnovení. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, tyto soud spatřuje v odlišné mentalitě manželů a z toho vyplývajících odlišných náhledech na další společné soužití, na ekonomické zabezpečení rodiny i výchovu společných dětí. 12. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky stanovené zákonem pro rozvod manželství, soud žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 23 z. ř. s. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť nedospěl k závěru, že by okolnosti případu odůvodňovaly, aby některému z účastníků byly náklady řízení nahrazeny.