8 C 116/2022-59 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou vedenou u zdejšího soudu domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se žalovanou k nemovitým věcem – pozemkům v obci [obec] uvedeným ve výroku tohoto rozsudku takovým způsobem, aby byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví a aby jí bylo uloženo zaplatit žalované na vypořádání podílů částku určenou soudem. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, podíl žalobce je o velikosti id. 2/3 z celku a podíl žalované id. 1/3 z celku. Nemovité věci nelze reálně rozdělit, žalovaná nemovité věci užívá výlučně, aniž by žalobci za to něco platila. Žalobce je připraven vyplatit žalované vypořádací podíl. 2. Žalovaná uvedla, že byli domluveni, že by vykoupila podíl žalobce prostřednictvím třetí osoby, které by peníze splácela, nechápe proto, proč se chce žalobce soudit. K prvnímu jednání ve věci se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud proto jednal v její nepřítomnosti. Žalobce uvedl, že sice skutečně byla vedena naznačená jednání, ta však byla přerušena a žalovaná se stala pro žalobce nekontaktní. Žalobce proto trval na v žalobě navrženém způsobu vypořádání. 3. Později žalovaná uvedla, že nedisponuje částkou pro vyplacení podílu žalobce, nicméně se pokouší peníze obstarat za pomoci třetí osoby. 4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: z informací o pozemcích z nahlížení do katastru nemovitostí a z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce s podílem o velikosti dvou třetin a žalovaná s podílem o velikosti jedné třetiny jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. st. 10 o výměře 408 m,2 jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku parc. [číslo] o výměře 83 m2, ostatní plocha, a pozemku parc. [číslo] o výměře 345 m2, ostatní plocha, vše v kat. úz. a obci [obec], zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – západ. 5. [ulice] úřad [obec] sdělil na dotaz soudu, že nemovitost [adresa] v rozsahu stavby [adresa], pozemků st. [parcelní číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. úz. [obec] nelze reálně rozdělit v podílu spoluvlastnických dílů (dopis ze dne [datum]). 6. Ze znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] [číslo] předloženého žalobcem soud zjistil, že obvyklá cena předmětných nemovitostí jako celku ke dni zpracování znaleckého posudku ([datum]) činila 3 620 000 Kč. 7. Z výpisu z účtu žalobce u [právnická osoba] soud zjistil, že ke dni [datum] je na účtu žalobce u [právnická osoba] [číslo] částka 3 068 222,33 Kč. 8. Další listinné důkazy soud již neprovedl, protože nejsou pro věc samu podstatné a skutkový stav byl již náležitě zjištěn. 9. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého spoluvlastníka soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit určitému účelu, není její rozdělení možné. Podle § [číslo] odst. 1 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. 10. V daném případě se soud v první řadě zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky soudem a dospěl k závěru, že podmínky jsou naplněny. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky k předmětným nemovitostem, žalobce má zájem na zrušení a vypořádání tohoto spoluvlastnictví a dohodu o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví se uzavřít nepodařilo. Soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem vypočteným ve výroku tohoto rozsudku zrušil. 11. Dále se soud zabýval tím, jaký ze způsobů vypořádání zaniklého podílového spoluvlastnictví zvolit. Ustanovení § 1144 o. z. preferuje rozdělení věci, a pouze není-li to dobře možné – pak ostatní způsoby. V daném případě soudu proto nejprve jako předběžnou otázku řešil, zda je možné reálné rozdělení celého předmětu sporu. Při tomto posouzení soud přihlédl i k ustanovení § 1142 o. z. Po provedeném dokazování (zejména ze sdělení příslušného stavebního úřadu), má soud za to, že předmětné pozemky rozdělit nelze. 12. Na druhém místě v pořadí zákonem aprobovaných způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví je přikázání celé věci jednomu ze spoluvlastníků za náhradu. Žalobce žádal o přikázání nemovitých věcí do jeho výlučného vlastnictví, doložil přitom, že disponuje finančními prostředky pro výplatu vypořádacího podílu o velikosti jedné třetiny ceny celku nemovitostí. Žalovaná sice též deklarovala zájem o celé vlastnictví, připustila však, že penězi na vypořádací podíl nedisponuje. Soud proto rozhodl o způsobu vypořádání tak, že všechny pozemky přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce. 13. Výše vypořádacího podílu pak vyplývá ze zjištěné obvyklé ceny pozemků a velikosti podílů obou účastníků, jako náhrada se žalované dostane jedna třetiny hodnoty (obvyklé ceny zjištěné znaleckým posudkem) předmětných pozemků, tedy částka 1 206 666,60 Kč. Žalovaná sice rozporovala cenu zjištěnou znaleckým posudkem, když uváděla, že jiný znalecký posudek určil hodnotu vyšší, ve stanovené lhůtě ani později do rozhodnutí soudu však žádný znalecký posudek nedoložila, konkrétního znalce, který ho měl vypracovat, neoznačila a námitky proti posudku znalce [příjmení] nekonkretizovala, žádné důkazy nenavrhla. Soud proto vycházel z předloženého znaleckého posudku znalce [příjmení]. 14. Pokud jde o náklady řízení mezi účastníky, soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když sice v tomto typu řízení obecně není vždy jednoznačné, který z účastníků měl úspěch ve věci a kdo neúspěch, když oba navrhovali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, nicméně žalovaná navrhovala takový způsob vypořádání, který nemohl být v daném případě zvolen, na rozdíl od žalobce, který tak v řízení byl plně úspěšný, navíc tvrzení, zpochybňující provedený důkaz, což vedlo k odročení jednání a prodloužení řízení, žalobkyně nedoplnila a neprokázala. Žalobci v řízení vznikly náklady soudního poplatku za žalobu ve výši 7 000 Kč a náklady právního zastoupení. [příjmení] 13 140 Kč je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7, § 8 odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 1 206 666,60 Kč (1/3 ceny nemovitých věcí dle znaleckého posudku), 300 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, zástupce žalobce učinil v řízení 5 úkonů (převzetí zastoupení, žaloba, účast u 3 soudních jednání), proto odměna činí 65 700 Kč, 1 500 Kč za 5 režijních paušálů, dále přísluší náhrada 21 % DPH z nákladů právního zastoupení podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 14 112 Kč, celkem náklady právního zastoupení 81 312 Kč, celkové náklady řízení žalované 88 312 Kč.