10 C 126/2024-18 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů v platném a účinném znění, má nárok na zaplacení příspěvku za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po celou dobu jeho registrace. Způsobem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. žalobkyně zjistila, že celkem dvě vozidla jsou evidovány v registru silničních vozidel jako provozované, jejichž provozovatelem/vlastníkem je zapsán žalovaný, a to osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně, RZ: , SPZ, , (dále také jen „vozidlo 1“), které v období od , datum, do , datum, nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) a nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně, RZ: , SPZ, , (dále také jen „vozidlo 2“), které v období od , datum, do , datum, nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení příspěvků písemnými výzvami, žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy uplatňuje nárok na příspěvek za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti ve výši , částka, za 14 dní kdy bylo vozidlo 1) nepojištěno a ve výši , částka, za 113 dní, kdy bylo vozidlo 2) nepojištěno a současně nárok na poplatek spojený s vymáháním každé z pohledávek ve výši po , částka, , tj. celkem , částka, . Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z každé dlužné částky. Žalovaný ničeho neuhradil ani přesto, že byl právní zástupkyní žalobkyně o úhradu upomínán předžalobními upomínkami.2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí., právnická osoba, této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Ukrajiny. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. , právnická osoba, s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má sice přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne , datum, vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení příslušnosti soudů k rozhodování sporů vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních vztahů, které současně nejsou nárokem na náhradu škody, a proto se ke stanovení pravomoci – příslušnosti soudu k projednání této věci použijí ustanovení nařízení Brusel I bis jako přímo použitelného předpisu Evropské unie. Základním (obecným) pravidlem pro založení příslušnosti soudu podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je, že bez ohledu na jeho státní příslušnost musí být žalovaný, který má bydliště v členském státě, žalován v tomto státě, není-li výslovně nařízení uvedeno jinak. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:6. Z výpisů z registru silničních vozidel bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem 1) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně s RZ: , SPZ, a vlastníkem a provozovatelem 2) nákladní automobil do 3,5 t včetně s RZ: , SPZ, .7. Žalobkyně na žalovaném požadovala zaplacení částky z důvodu, že neuhradil povinné pojištění z provozu vozidla 1) ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne , datum, , včetně informace o zásilce). Žalobkyně na žalovaném požadovala zaplacení částky z důvodu, že neuhradil povinné pojištění z provozu vozidla 2) ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne , datum, , včetně informace o zásilce).8. Z upomínek o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne , datum, a ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dlužných částek plynoucích z § 4 zákona č. 168/1999 Sb., stran shora uvedených vozidel za shora uvedená období.9. Z předžalobních upomínek ze dne , datum, a ze dne , datum, včetně podacích archů a sledování zásilek, se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek, resp. příspěvků společně s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a zákonným úrokem z prodlení stran vozidla 1) i vozidla 2), před podáním žaloby.10. Po právní stránce soud hodnotil nárok žalobkyně následovně:11. Pro Českou republiku je od , datum, závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne , datum, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). , právnická osoba, s čl. 28 nařízení Řím II má sice přednost před jeho ustanoveními Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne , datum, vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení rozhodného práva ve sporech vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních poměrů, které současně nejsou nárokem na náhradu škody, a proto se pro stanovení rozhodného práva použijí ustanovení nařízení Řím II. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky.12. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném po dobu tvrzeného provozování vozidla bez uzavřeného pojištění odpovědnosti (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.13. Podle § 4 odst. 1 až 5 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.14. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. ve znění účinném po dobu tvrzeného provozování vozidla bez uzavřeného pojištění odpovědnosti (dále jen „vyhláška č. 205/1999 Sb.“) se denní sazba příspěvku stanoví pro osobní automobil se z