10 C 162/2023-34 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění z poskytnutého spotřebitelského úvěru. Žalobkyně uvedla, že dne , datum, uzavřela s žalovanou distančním způsobem prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které po prověření její úvěruschopnosti poskytla žalované spotřebitelský úvěr až do výše , částka, . Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti žalované vycházela z údajů uvedených žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru, které žalobkyně zkontrolovala, ověřila v dostupných databázích a veřejných rejstřících. Žalobkyně zjišťovala počet členů domácnosti žalované, pravidelné měsíční výdaje žalované a čisté měsíční příjmy. Následně žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splatit interní metodikou schválenou ČNB. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Úvěr v částce , částka, byl žalované vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne , datum, . Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky spolu s příslušenstvím a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Žalovaná celkem třikrát požádala o odklad splatnosti, splatnost úvěru tak nastala dne , datum, . Částky zaplacené žalovanou byly použity nejprve na úhradu výdajů, dále na úhradu úroků z prodlení, pak smluvních pokut, poté poplatků za doplňkové služby a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť nereagovala na písemnou výzvu soudu a k jednání před zdejším soudem se nedostavila.3. Žalobkyně se z účasti na jednání soudu prostřednictvím svého právního zástupce řádně omluvila a souhlasila s projednáním v její nepřítomnosti.4. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně i žalované za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).5. Na základě níže uvedených listin soud učinil následující skutková zjištění.6. Žalobkyně ověřila totožnost žalované (kopie občanského průkazu).7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných podmínek a sazebníku soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se je zavázala splatit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobkyně, kterými byly sjednány poplatky.8. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně ze své interní metodiky (obecné principy posuzování a filozofie žalobkyně) a pro ověření úvěruschopnosti žalované zohlednila údaje uvedené žalovanou, a to ve vztahu k výdajům i příjmům. Žalovaná uvedla jednoho člena ve společně hospodařící domácnosti s příjmem, výši pravidelných měsíčních výdajů , částka, , výši ověřeného čistého měsíčního příjmu , částka, (identifikované příjmy), rezervu pro výdaje , částka, , výši vypočítaných minimálních výdajů , částka, a výši disponibilního příjmu , částka, . Úvěruschopnost žalované byla na základě těchto údajů posouzena úspěšně (výpis o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně).9. Žalobkyně poskytla žalované dne , datum, na účet finanční prostředky ve výši , částka, (přehled bankovních transakcí).10. Žalobkyně před podáním žaloby, tj. dne , datum, vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky vyčíslené žalobkyní částkou , částka, (předžalobní upomínka včetně podacího lístku).11. Žalobkyně byla soudem vyzvána usnesením ze dne , datum, k doplnění žaloby ohledně ověření úvěruschopnosti žalované a k doplnění žaloby ohledně toho, kolik bylo žalovanou na žalobní nárok celkem uhrazeno, ovšem žalobkyně na tuto výzvu soudu nijak nereagovala.12. Na základě takto provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru a téhož dne žalobkyně zaslala žalované na účet částku , částka, , kterou měla žalovaná vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Před uzavřením úvěrové smlouvy se žalobkyně dotazovala žalované na její výdaje a příjmy. Předžalobní výzvou odeslanou žalované dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši , částka, .13. Soud věc právně posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní není důvodný.21. Podle zjištěného skutkového stavu má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. Žalobkyně však v rozporu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, jak bylo její povinností dle citovaného zákona. Žalobkyně sice v žalobě tvrdila, že před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované, avšak tyto skutečnosti zůstaly pouze v rovině tvrzení, neboť žalobkyně k jejich prokázání soudu vůbec ničeho nedoložila (např. dokumenty ověřující příjmy či výdaje žalované, výpisy z jejího účtu, nájemní smlouvu, atd.), a to i přesto, že k doložení těchto dokumentů byla zdejším soudem vyzvána. Pro vytvoření ucelené představy o úvěruschopnosti žalované ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení není přitom možné se spokojit s pouhými tvrzeními žalované. Naopak je třeba skutečnosti uváděné žalovanou ověřit (zejména požadováním výše uvedených dokumentů). Pouhé formální vyplnění předem připravených kolonek v rámci smlouvy o úvěru je zcela nedostačující. Rovněž pouhé konstatování žalobkyně, že příjmy i výdaje byly řádně ověřeny, pro účely posuzování úvěruschopnosti splnění této zákonné povinnosti žalobkyně neprokazuje a doložená metodika žalobkyně představuje toliko obecná východiska pro posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně pak na výzvu soudu k doplnění žaloby nereagovala a k jednání soudu se dobrovolně nedostavila (omluvila se a žádala o jednání v její nepřítomnosti) a soud ji tak nemohl ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. vyzvat k doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů k jejich prokázání výše uvedeným způsobem. Soud proto v řízení nevzal za řádně prokázané, že žalobkyně úvěruscho