10 C 28/2024-24 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným po prověření jeho úvěruschopnosti dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutým úvěrem úrok v částce , částka, , odměnu za administrativní činnost ve výši , částka, a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Žalovaný se celkovou dlužnou částku zavázal uhradit prostřednictvím 60 týdenních splátek po , částka, , počínaje , datum, s poslední splátkou splatnou dne , datum, . Žalovaný se však s placením smluvených splátek dostal do prodlení a na dlužnou částku uhradil pouze , částka, . Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužných úhrad za služby ve výši , částka, , a dále zaplacení částky ve výši , částka, odpovídající kapitalizovaným úrokům, částky ve výši , částka, odpovídající kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení, úroků ve výši 23,43 % ročně z dlužné jistiny a úroku z prodlení. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru.5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byla předána částka , částka, v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal dále uhradit navíc úrok v částce , částka, , administrativní poplatek ve výši , částka, a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši , částka, . RPSN bylo stanoveno na 206,15% a úroková sazba byla sjednána na 32,15% ročně. Uvedené sjednané odměny a poplatky nejsou ve smlouvě ani smluvních podmínkách blíže definovány a není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje např. administrativní poplatek, za který je účtován poplatek ve výši , částka, (což představuje 20 % z výše jistiny). Splátky měly být hrazeny v hotovosti přímo oprávněnému zástupci právní předchůdkyně žalobkyně, a to v místě bydliště žalovaného. Smluvní strany se dále dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky zápůjčky včetně sjednaných poplatků (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a smluvními podmínkami smlouvy). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o změně v osobě věřitele písemně informován a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši , částka, bez příslušenství (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení, ze dne , datum, , poštovním podacím archem). Žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužné částky výzvou ze dne , datum, (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího lístku).6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne , datum, smlouvu, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši celkem , částka, (úrok, administrativní poplatek a poplatek za hotovostní inkaso), a to 60 týdenními splátkami. Splátky měly být hrazeny v hotovosti přímo oprávněnému zástupci právní předchůdkyně žalobkyně, a to v místě bydliště žalovaného (článek 2 smluvních podmínek). Dle čl. 1 smluvních podmínek byla výpůjční úroková sazba sjednána na 32,15% ročně. V případě prodlení žalovaného s úhradou některé ze splátek měla právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny včetně dalších nákladů definovaných v čl. 5 smluvních podmínek. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto požadovala v souladu s ujednáním stran úhradu celé dlužné částky. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným plynoucí ze shora uvedené smlouvy, včetně příslušenství, byla ke dni , datum, postoupena na žalobkyni a žalovaný o tom byla právní předchůdkyní žalobkyně písemně vyrozuměn. Žalovaný uhradil na svůj dluh částku ve výši celkem , částka, . Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky vyzván dopisem žalobkyně, na výzvu nereagoval a dlužnou částku nezaplatil.7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).8. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o.z. Závazek žalované byl smlouvou koncipován tak, že právní předchůdkyni žalobkyně zaplatí jistinu půjčky a dále poplatek definovaný jako součet kapitalizovaných úroků, odměny za administrativní činnost a odměny za hotovostní inkaso splátek. Tyto činnosti nejsou smlouvou ani smluvními podmínkami blíže definovány, není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje administrativní poplatek. Ze smlouvy ani smluvních podmínek nevyplývá, že by měla žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně vyvíjet jakoukoli jinou, než zcela běžnou administrativní činnost nutně související s každým úvěrem či zápůjčkou, kterou musí běžně vykonávat každý poskytovatel zápůjčky či úvěru. Soud má proto za to, že poplatky účtované předmětnou smlouvou ani neodpovídají skutečným nákladům, které musí věřitel v souvislosti s uzavíráním smlouvy vynaložit. Svou podstatou představují požadované poplatky kapitalizovaný úrok. Soud tak uzavřel, že sjednané poplatky je třeba hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Tento závěr podporuje i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, .12. Při výši jistiny , částka, a výši kapitalizovaného úroku , částka, se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy, zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 zák. č. 89/2012 Sb. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V daném případě představuje úrok 80% jistiny půjčky. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěru domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v roce 20