10 C 30/2024-34 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, na žalovaném domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, žalobce žalovanému na základě uzavřené smlouvy poskytl finanční prostředky ve výši , částka, za účelem nákupu zboží a provádění dalších běžných plateb a žalovaný se tyto finanční prostředky navýšené o míru inflace zavázal vrátit nejpozději do , datum, . Pro případ, že by žalovaný poskytnuté finanční prostředky nevrátil, účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 10 % z poskytnuté částky , částka, , tj. smluvní pokutu ve výši , částka, . Žalovaný však na poskytnuté finanční prostředky vrátil pouze částku , částka, . Zbývající dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku. Žalobce proto požaduje zaplacení této zbývající částky ve výši , částka, , ujednanou smluvní pokutu ve výši , částka, a dále úrok z prodlení z celkové dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti, tj. od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , přičemž účastníci se dohodli, že zápůjčka bude poskytována bezúročně. Žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit nejpozději do , datum, na účet žalobce. V případě prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky byla mezi účastníky ujednána smluvní pokuta ve výši 10 % z poskytnuté zápůjčky , částka, , tj. ve výši , částka, .6. Z potvrzení o částečné úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný dne , datum, na poskytnuté finanční prostředky uhradil žalobci částku , částka, .7. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně doručenky soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě zbývající dlužné částky ze zápůjčky ve výši , částka, , jejíž splatnost nastala dne , datum, , předžalobní výzva byla žalovanému řádně odeslána.8. Po právní stránce soud hodnotil nárok žalobce následovně:9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.11. Soud má po provedeném dokazování za to, že žaloba je důvodná. Soud vzal v řízení za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě žalobce žalovanému přenechal finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal nejpozději do , datum, vrátit. Pro případ, že by tak neučinil a ocitl se s úhradou poskytnuté finanční částky v prodlení, byla mezi účastníky ve smyslu § 2048 o.z. ujednána smluvní pokuta ve výši 10 % z poskytnuté částky, tj. ve výši , částka, . Žalovaný přenechané finanční prostředky nevrátil, když žalobci uhradil pouze částečně dne , datum, částku , částka, . Zbývající dlužnou částku ve výši , částka, však žalovaný neuhradil, a to ani přesto, že byl o její úhradu žalobcem upomínán. Žalovaný přitom na svoji obranu ničeho netvrdil a v průběhu řízení žádné skutečnosti nesporoval. Žalobci tak vzniklo právo na úhradu dlužné částky ze zápůjčky ve výši , částka, , jakož i na smluvní pokutu ve výši , částka, . Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku a o příslušenství pohledávky rozhodl soud podle § 1970 o.z., kdy úroky z prodlení přiznal žalobci z celkové dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky, tj. od , datum, až do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po , částka, podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), za převzetí zastoupení a podání žaloby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu a jeden půl úkon po , částka, za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu a dále ze 3 režijních paušálů po , částka, podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a z 21% DPH z odměn a náhrad ve výši , částka, podle § 137 odst. 3 o.s.ř.13. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.