16 C 152/2024-18 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, u zdejšího soudu domáhala, aby jí žalovaná zaplatila výše uvedenou částku spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná je vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , u něhož nebylo ode dne , datum, do , datum, uzavřeno pojištění odpovědnosti provozu vozidla (tzv. povinné ručení), a motocyklu se zdvihovým objemem válců motoru nad 500 cm3, RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , u něhož nebylo ode dne , datum, do , datum, uzavřeno povinné ručení. Žalovaná částka představuje součet příspěvků do garančního fondu nepojištěných za dny, během nichž nebylo u obou vozidel uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky za celkem dvě období ve výši dvakrát po , částka, . Žalovaná svůj dluh navzdory opakovaným výzvám neuhradila.2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. , právnická osoba, s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.4. Z upomínek žalované k zaplacení zákonného příspěvku, výzev k úhradě zákonného příspěvku a poštovních dodejek žalované bylo zjištěno, že žalovaná byla od , datum, vlastníkem a provozovatelem vozidla RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, a od , datum, vlastníkem a provozovatelem vozidla RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, . Za období od , datum, do , datum, přitom nezaplatila nic na zákonném pojištění odpovědnosti z provozu vozidla registrační značky , SPZ, a za období od , datum, do , datum, nezaplatila nic na zákonném pojištění odpovědnosti z provozu vozidla registrační značky , SPZ, . Z výzev k zaplacení dlužné částky soud zjistil, že žalovaná byla k zaplacení dlužných příspěvků vyzývána i inkasní společností. Z předžalobních výzev pak soud zjistil, že žalovaná byla právní zástupkyní žalobkyně vyzývána před podáním žaloby k uhrazení předmětných příspěvků.5. Soud věc posoudil podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dále dle § 4 a § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a dle § 2 odst. 1 písm. d), h) a § 2a vyhlášky ministerstva financí.6. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalovaná je vlastníkem osobních automobilů, pro jejichž provoz nebylo sjednáno v rozhodných obdobích sjednáno povinné pojištění odpovědnosti, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedeném období nebyla vozidla provozována. Žalobkyni tak jako zákonem určené oprávněné osobě vznikl vůči žalované nárok na zaplacení příspěvku do garančního fondu v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., který za 16 dní, kdy vozidlo 4SL 0252 nebylo pojištěno, v sazbě , částka, za jeden den podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky ministerstva financí činí celkem , částka, a který za 250 dní, kdy vozidlo 9A6 815 nebylo pojištěno, v sazbě , částka, za jeden den podle § 2 odst. 1 písm. d) vyhlášky ministerstva financí, činí celkem , částka, . Žalobkyni vzniklo rovněž právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním těchto dvou nároků podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., kterou vyhláška ministerstva financí stanovuje dle § 2a fixní částkou , částka, , tj. celkem , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaná svému závazku nedostála a ani na základě předžalobních výzev svůj dluh ve výši , částka, neuhradila, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaná neuvedla nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnila. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud žalobkyni vedle jistiny přiznal i příslušenství pohledávky spočívající v úroku z prodlení z částky , částka, za období od , datum, , tj. ode dne následujícího po dni splatnosti stanoveném ve výzvě k úhradě příspěvku, a obdobně i úrok z prodlení z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, a to obé ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši , částka, odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily , částka, . , právnická osoba, s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.