16 C 247/2023-309 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce ve věci uvedl, že je obchodní společností, kdy v této společnosti mají obchodní podíly otec , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, a jeho děti , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, , , tituly před jménem, , Jméno zainteresované osoby 0/0, nar. , Anonymizováno, (žalovaný) a , jméno FO, , roz. , jméno FO, nar. , Anonymizováno, . Žalobce v době, kdy došlo k jeho poškození, určil žalovaného, který byl jednatelem a společníkem, provozním ředitelem prodejny u , jméno FO, v Černošicích, Na Vráži. Ostatní resp. zbývající společníci společnosti na mimořádné schůzi dne , datum, informovali žalovaného o tom, že zjistili jeho neoprávněné nakládání s finančními prostředky. Na této schůzi společníků žalovaný podepsal dohodou o ukončení pracovního poměru ke dni , datum, , přičemž se doznal ke krácení tržeb a provádění neoprávněného storna. Vysvětlil ostatním přítomným společníkům, že neoprávněné nakládal s finančními prostředky společnosti několik let, protože neměl dostačující prostředky na splácení hypotéky na dům. Žalovaný na této schůzi přistoupil na rozvázání pracovního poměru dohodou. Na neobvyklé počínání žalovaného byl žalobce upozorněn některými zaměstnanci prodejny u , jméno FO, v Černošicích, kde žalovaný i coby provozní ředitel prodejny pracoval. Šlo zejména o tzv. storna nákupu, která prováděl žalovaný zejména ke konci pracovní doby, v některých případech dokonce po skončení otvírací doby v prodejně. Poslal pokladní vybalovat zboží, sedl si na její místo a prováděl storna účtu a přitom si bral peníze z pokladny a dával do své kapsy. Žalovaný jako provozní ředitel měl plný přístup do databáze programu a oprávnění správce. Měl přímo v gesci přidělování práv spolupracovníkům a podřízeným. Zneužíval tohoto práva a vystavoval neoprávněná storna, přičemž odebíral hotovost za tyto storna z kasy. Na závěr pracovního dne žalovaný měl mimo jiné povinnost porovnat výpočty výkupu lahví s evidencí v pokladním systému a případě, že by pokladní předložila počty neodpovídající stavu v počítači, tak by byla vystavena k finančnímu postihu. Fiktivní výkupy lahví i přepravek mohl provádět pouze vedoucí pracovník, neboť pokladní měla omezené možnosti činit tak, aby se na to při jednoduché kontrole nepřišlo. Dalším neoprávněným nakládání s finančními prostředky společnosti tak bylo žalovaným vytvářené fiktivní vracení pouze prázdných bas bez skleněných lahví. To působí neobvykle a nereálně s poukazem na porovnání fiktivního množství obalů s realitou. Takové množství vrácených bas (470 bas bez lahví) by postupně zahltilo skladové prostory prodejny žalobce. V době, kdy společnost zjistila (dne , datum, ) neoprávněné transakce žalovaného, činila výše škody, kterou žalovaný společnosti, tedy žalobci způsobil, podle tehdejšího poznatku společnosti částku , částka, . Poté, co společnost zadala auditorovi ověření transakcí prováděných u ní a požádala i znalecký ústav o kvalifikování výši škody, lze dojít k částce , částka, . Žalobce vyzval žalovaného několikrát o uhrazení škody, žalovaný do dnešního dne škodu neuhradil.2. Žalovaný ve věci uvedl, že uvedený nárok neuznává ani co do části. Tvrzení žalobce o vzniku škody, považuje za účelové a neprůkazné. Odmítá, že by krátil držby a prováděl neoprávněná storna. K tvrzení strany žalující uvedl další námitky, o kterých se soud vyjádří níže. Navrhl zamítnutí žaloby.3. Uvedená žaloba byla původně podána na Krajský soud v Praze s právním názorem žalobce, že tento je věcně příslušný podle § 9 odst. 2 písm. e) o.s.ř.. Následně byla věc Krajským soudem v Praze postoupena k Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti a Vrchní soud v Praze rozhodl usnesením ze dne , datum, č.j. Ncp 353/2023-106 tak, že rozhodl k projednání a rozhodnutí ve věci soud věcně příslušné okresní soudy a zároveň věc postoupil ke Okresnímu soudu , adresa, – západ. Ve svém odůvodnění Vrchní soud v Praze uvedl, že jde o spor o zaplacení částky, která dle tvrzení žalobce představuje škodu způsobenou žalovaným při výkonu funkce provozního ředitele obchodu na základě pracovní smlouvy. Za těchto okolností je pak věcný příslušný okresní soud.4. Ve věci bylo nařízeno první jednání ve věci na dne , datum, (poté, kdy bylo odročeno z důvodů kolize právní zástupce žalobce z , datum, ). Na tomto prvním soudním roku soud sdělil stranám svůj pohled na věc, upozornil především stranu žalující, že se jedná o žalobu na náhradu škody. V tomto směru je tedy třeba, aby strana žalující dotvrdila všechny rozhodné skutečnosti. Soud upozornil právního zástupce žalobce, že tvrzení jsou velmi kusá, neúplná a je třeba dotvrdit každý jednotlivý útok na majetek žalobce, kdy je zřejmé, že strana žalující žaluje škodu způsobenou úmyslně. Je třeba dotvrdit každé jednotlivé škodní jednání, vznik škody, výši škody, příčnou souvislost mezi vznikem škody a jednáním žalovaného. Jak je uvedeno shora, v žalobě byla tato tvrzení neurčitá, pouze souhrnná, bylo uvedeno, že neoprávněnými storny a fiktivním vracení prázdných bas bez skleněných lahví vznikla škoda žalobci v důsledku jednání žalovaného v žalované výši.5. Dále soud probral s účastníky možnost smírného řešení ve věci i s ohledem na skutečnost, že se jedná o blízké příbuzné, blízké rodinné příslušníky, a to sourozence a jejich otce. Třebaže je ve věci žalobcem společnost, je však tato rodinnými vazbami propojena jak s žalobcem, tak s jeho sourozenci a otcem. U tohoto prvního roku se strany dohodly, že se pokusí ve věci smírně jednat i s ohledem na skutečnost, že třebaže předmětem řízení je velká částka, společnost již samoobsluhu neprovozuje, je zde však stále nemovitost o značném mnoha miliónové hodnotě (původní samoobsluha), která je pronajímána a o které žalobce uvažuje o jejím prodeji. Bez urovnání vztahů mezi účastníky, kdy žalovaný je významným společníkem žalobce, nelze pak k takovému prodeji dojít.6. Za těchto okolností tedy soud odročil na , datum, ve 13:00 hodin, s čímž vyslovili oba právní zástupci a žalovaný souhlas s tím, že se dostaví bez obeslání. Zároveň jim bylo uloženo, aby do , datum, sdělili soudu výsledek mimosoudního jednání ve věci.7. Co se týká shora uložené výzvy, tuto nedodržela ani jedna ze stran, strana žalovaná však , datum, zaslala soudu zprávu, že mimosoudní jednání mezi stranami neodstranila dosavadní rozpory a nedošlo k urovnání vztahu. Bylo tedy zřejmé, že dne 5. 2. bude ve věci jednáno. Dne , datum, , což byl pátek před jednáním konaným dne , datum, (což bylo pondělí), v 15:04 hodin, kdy v 15:00 hodin končí pracovní doba soudu, došla do datové schránky soudu žádost o odročení jednání ze strany právního zástupce žalobce. Právní zástupce žalobce v této žádosti uvedl, že v dopise ze strany žalované z , datum, byla uvedena celá řada skutečností, kterou právní zástupce žalobce musí projednat se zbývajícími společníky a o víkendu toto nelze stihnout, proto navrhuje odročení přibližně o 1 měsíc, aby mohla být dokončena jednání. S ohledem na datum a hodinu zaslání této žádosti soud samozřejmě nemohl ve věci reagovat dříve než v den nařízeného jednání, tedy v pondělí 5.2. kdy se kolem 10:00 hodin dopoledne dozvěděl o této žádosti o odročení. Vzhledem k tomu, že jednání bylo nařízeno, strana žalovaná se k žádosti o odročení písemně nevyjádřila, soud tedy jednání nezrušil. Na uvedené jednání se dostavil žalovaný, jeho právní zástupce, přirozeně oba přísedící, právní zástupce žalobce se nedostavil. K této jeho nepřítomnosti soud uvádí, že takováto nepřítomnost byla pouze na riziko žalobce. Jednání bylo nařízeno a nebylo zrušeno ani odročeno. Za těchto okolností pak samozřejmě bylo zřejmé, že jednání se bude konat a pokud bude případně odročeno z důvodu mimosoudního jednání, tak až tedy přímo při jednání v jednací síni s ohledem na případný postoj strany žalované.8. K žádosti o odročení ze strany žalobce se strana žalovaná vyjádřila tak, že se domnívá, že se jedná pouze o protahování sporu. Sám žalovaný upozornil na obdobnou situaci na jiném řízení u Městského soudu v Praze, kdy žalobce tímto způsobem protahoval bezdůvodně řízení. Strana žalovaná navrhla, aby dnešního dne bylo jednáno.9. Za těchto okolností tedy soud jednal, když jednání bylo řádně nařízeno, obě strany tento termín vzaly na vědomí, žádosti odročení nebylo vyhověno z důvodu uvedených shora, a strana žalující se k jednání nedostavila s tím, že věděla, že jednání je nařízeno a zároveň, že není odročeno, když i ve webovém systému „Infosoud“ byl stále termín jednání uveden a ani žádná jiná informace od soudu právnímu zástupci žalobce v tomto směru nedošla. Soud tedy ve věci dne 5.2. jednal a ve věci rozhodl.10. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: V rozhodné době, tedy od r. 2017 do , datum, byl žalovaný společník korporace a jednatel žalobce a zároveň provozním ředitelem prodejny u , jméno FO, v Černošicích (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Žalobce je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedenou Městským soudem v Praze oddíl C