16 C 262/2024-26 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala u zdejšího soudu vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne , datum, uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o sporožirovém účtu (dále jen „smlouva“), na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr, tj. možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu. Nedílnou součástí této smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Limit kontokorentního úvěru byl sjednán ve výši , částka, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když se dostala do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, a tak právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění, převedla dlužnou částku ke dni , datum, na evidenční účet a požádala o úhradu dlužné částky. Žalobkyně v rámci žaloby požadovala dlužnou jistinu ve výši , částka, ; dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, ; dále kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši , částka, ; dále úrok ve výši 18,90 % ročně z neuhrazeného zůstatku úvěru od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z neuhrazeného zůstatku úvěru od , datum, do zaplacení. Od postoupení pohledávky žalobkyni již žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně proto zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, i ta se však dle tvrzení žalobkyně minula účinkem, když žalovaná i přesto na svůj dluh ničeho dalšího nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl poskytnut kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem (kontokorentem) ve výši , částka, . Na účtu vznikl nepřetržitý debetní zůstatek, který žalovaná nevyrovnala. Právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu vzniku nepřetržitého debetního zůstatků na účtu převedla dne , datum, pohledávku na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Žalovaná po zesplatnění neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne , datum, . Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána žalobkyní k zaplacení dlužné částky.5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru, tj. ke dni , datum, .6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně veškeré své smluvní i zákonné povinnosti splnila, žalovaná porušila svou závazkovou povinnost tím, že poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela. Právní předchůdkyně žalobkyně se nicméně nerozhodla uplatnit svou pohledávku před soudem sama a namísto toho tuto v souladu s § 1879 o. z. postoupila žalobkyni. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaná v řízení proti žalobkyni provedenému výpočtu ničeho nenamítala, na svou obranu neuvedla nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnila. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti pohledávky do zaplacení a spolu se smluvním úrokem z dlužné částky. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.11. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši , částka, odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily , částka, . V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.