16 C 284/2024-17 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit společně s úrokem ve výši , částka, nejpozději do , datum, . Zatímco žalobce svůj závazek splnil, žalovaný po opakovaných výzvách žalobce uhradil dne , datum, toliko částku , částka, , dne , datum, částku , částka, . Žalovaný dne , datum, uznal svůj dluh vůči žalovanému co do důvodu a výše. Co do výše uznal žalovaný nárok žalobce na úhradu částky ve výši , částka, , která sestávala z jistiny ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, . V uznání dluhu se žalovaný zavázal splácet dluh podle splátkového kalendáře pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný uhradil žalobci pouze první splátku ve výši , částka, . Druhá splátku, která měla být uhrazena dne , datum, , uhrazena nebyla. Dnem následujícím po splatnosti jednotlivé splátky se stala splatnou celá neuhrazená částka dluhu. Po odečtení první splátky ve výši , částka, od částky, kterou žalovaný co do důvodu a výše uznal (, částka, ), tak byl dluh z důvodu neuhrazení druhé splátky zesplatněn a žalobce je oprávněn požadovat k úhradě najednou celou neuhrazenou část dluhu, tj. , částka, . Žalobce se tak žalobou domáhá zaplacení částky ve výši , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný dne , datum, uzavřel s žalobcem smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit společně s úrokem ve výši , částka, nejpozději do , datum, . Zatímco žalobce svůj závazek splnil, žalovaný po opakovaných výzvách žalobce uhradil dne , datum, toliko částku , částka, , dne , datum, částku , částka, . Žalovaný dne , datum, uznal svůj dluh vůči žalovanému co do důvodu a výše. Co do výše uznal žalovaný nárok žalobce na úhradu částky ve výši , částka, , která sestávala z jistiny ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, . V uznání dluhu se žalovaný zavázal splácet dluh podle splátkového kalendáře pod ztrátou výhody splátek (důkaz: uznání dluhu ze dne , datum, ). Žalovaný uhradil žalobci pouze první splátku ve výši , částka, . Druhá splátku, která měla být uhrazena dne , datum, , uhrazena nebyla. Dnem následujícím po splatnosti jednotlivé splátky se stala splatnou celá neuhrazená částka dluhu. Právní zástupce žalobce žalovaného dne , datum, předžalobně vyzval k zaplacení dlužné částky (důkaz: předžalobní výzva ze dne , datum, včetně potvrzení o podání a potvrzení o založení zakázky).5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy, tj. ke dni , datum, .6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky.8. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.9. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Na základě citovaných zákonných ustanovení a shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobcem posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o. z., na základě které žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky, které se žalovaný spolu s úrokem zavázal vrátit nejpozději do , datum, , avšak tuto svou povinnost nesplnil. Žalovaný nesplatil zápůjčku řádně a včas ani na základě dohody o uznání dluhu ve smyslu § 2053 o. z., kdy svůj závazek co do důvodu i výše výslovně uznal a zavázal se k jeho zaplacení. Zatímco první splátku ve výši , částka, žalovaný splatil, zbývající již nikoli, a to ani přesto, že ke splnění této povinnosti byl prostřednictvím právního zástupce žalobce písemně vyzván. Soud zjistil, že nárok žalobce je oprávněný a že jej uplatnil ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobcem provedenému výpočtu ničeho nenamítal, na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobce jakkoli zpochybnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud I. výrokem tohoto rozsudku žalobci částku ve výši , částka, . Soud rovněž žalobci přiznal právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky za období ode dne následujícího po datu splatnosti do zaplacení, a to ve výši 12,75 % ročně odvozené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.12. O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšnému žalobci v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobce v tomto případě sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Celkem tak náklady řízení žalobce činily částku , částka, . V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.