16 C 90/2024-73 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Uvedla, že na základě úvěrové smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne , datum, částku ve výši , částka, , která měla být splacena do , datum, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla následně pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni. Žalovaná však úvěr dosud nesplatila, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne , datum, . Ke dni sepsání žaloby evidovala žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši , částka, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Příslušenství pohledávky představoval zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za období od , datum, od zaplacení.2. Dne , datum, soud vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR , č. účtu, -7, kterým uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , který byl žalované doručen dne , datum, .3. Žalovaná podala proti výše vydanému elektronickému platebnímu rozkazu dne , datum, odpor, ve kterém uvedla, že žalobu neuznává, neboť mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo k uzavření smlouvy o úvěru. Pokud by k uzavření smlouvy o úvěru došlo, nesplnila žalobkyně svou povinnost postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr., právnická osoba, odůvodnění odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne , datum, žalovaná uvedla, že žalobkyně není aktivně legitimovaná, neboť žalobkyně nepředložila přílohu ke smlouvě o postoupení pohledávek, z níž by bylo patrné postoupení pohledávky za žalovanou. Dále žalovaná uvedla, že smlouva o úvěru předložená žalobkyní není opatřena podpisem žalované. Žalovaná popírá pravost úvěrové smlouvy a popírá, že by úvěrovou smlouvu podepsala. Dále žalovaná namítala, že adresa adresu , jméno FO, , adresa, , , adresa, , kam byla žalované zasílána zásilka, není trvalým pobytem žalované a ani se žalovaná na této adrese fakticky nezdržuje. Tato adresa nevyplývá z žádného dokumentu založeného žalobkyní do spisu.5. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poslala na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. B0044715401003920 na bankovní účet č. , č. účtu, na bankovní účet vedený na jméno žalované (důkaz: dopis , právnická osoba, . ze dne , datum, ), dne , datum, částku ve výši , částka, (důkaz: potvrzení o provedené odchozí platbě). Dle smlouvy o úvěru měla žalovaná poskytnutou částku vrátit nejpozději do , datum, (důkaz: smlouva o spotřebitelském úvěru č. B0044715401003920, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru společnosti , právnická osoba, .). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek pak byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena žalobkyni (důkaz: dílčí smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi , právnická osoba, . a , Jméno žalobkyně, . včetně seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne , datum, (důkaz: oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ) spojeným s předžalobní výzvou, prostřednictvím které žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši , částka, (včetně nákladů zastoupení) ve lhůtě tří dnů (důkaz: výzva k úhradě před podáním žaloby). Předžalobní výzva a oznámení o postoupení pohledávky byly odeslány žalované dne , datum, na poslední známou adresu (důkaz: podací lístek).6. Závěrem řízení právní zástupce žalované uvedl, že je zřejmé, že žalovaná obdržela od právní zástupkyně žalobkyně částku , částka, na svůj účet a navrhl, aby věc byla posouzena jako bezdůvodné obohacení s tím, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, ve 13 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, měsíčně a aby byla žalované přiznána náhrada nákladů řízení, neboť žalovaná se před soudním jednáním dvakrát neúspěšně pokoušela o smírné řešení sporu.7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v tehdy rozhodném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném ke dni čerpání finančních prostředků, tj. ke dni , datum, .8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostním převodem zaslala na účet žalované částku ve výši , částka, . Smlouva, na základě které tak žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru. Podle zjištěného skutkového stavu věci právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, jako bylo její povinností dle citovaného zákona. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, kterým by prokázala, že zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně nepředložila výpisy z příslušných registrů, skóringový model o schopnosti splácet, výpis z účtu žalované, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů žalované apod. Pokud by se žalobkyně zúčastnila soudního jednání dne , datum, , soud by ji za těchto okolností poučil podle § 118a odst. 3 o.s.ř. na označení důkazů k prokázání skutečnosti, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované a zároveň by ji poučil o následcích nesplnění této výzvy, tedy rizika neúspěchu ve věci. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské