18 C 108/2024-32 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalovaný se po žalovaném žalobou domáhal zaplacení , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrokem ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. To odůvodnil tím, že žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce zapůjčil dne , datum, částku , částka, a dne , datum, dalších , částka, . Uznáním dluhu ze dne , datum, žalovaný svůj dluh ve výši , částka, uznal a uznáním dluhu ze dne , datum, uznal dluh ve výši , částka, . Žalobce tvrdí, že současně bylo mezi účastníky dohodnuto, že smluvní úrok z obou zápůjček činí 0,1 % denně z neuhrazené části dluhu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se stanovené lhůtě nevyjádřili, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.5. Účastníci uzavřeli smlouvu, kterou žalobce daného dne poskytnul žalovanému v hotovosti , částka, . Žalovaný se zavázal dluh splatit dle sjednaného splátkového kalendáře s poslední splátkou nejpozději dne , datum, s tím, že při prodlení s úhradou kterékoli splátky ztrácí žalovaný výhodu splátek. Výslovně bylo ujednáno, že je zápůjčka poskytována bezúročně s tím, že smluvní úrok z prodlení činí 0,1 % denně z dlužné částky (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, ). Účastníci uzavřeli smlouvu, kterou žalobce daného dne poskytnul žalovanému v hotovosti , částka, . Žalovaný se zavázal dluh splatit dle sjednaného splátkového kalendáře s poslední splátkou nejpozději dne , datum, s tím, že při prodlení s úhradou kterékoli splátky ztrácí žalovaný výhodu splátek. Výslovně bylo ujednáno, že je zápůjčka poskytována bezúročně s tím, že smluvní úrok z prodlení činí 0,1 % denně z dlužné částky (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, ).6. Účastníci uzavřeli dohodu, kterou žalovaný uznal existenci dluhu , částka, co do důvodu a výše. Žalovaný se zavázal dluh splatit ve splátkách dle splátkové kalendáře, který je součástí dohody, přičemž při jeho nedodržení ztratí výhodu splátek a celý dluh se stane splatným prvním dnem prodlení. Pro případ zesplatnění byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý dne prodlení (zjištěno z Dohody s uznáním dluhu ze dne , datum, ). Účastníci uzavřeli dohodu, kterou žalovaný uznal existenci dluhu , částka, co do důvodu a výše. Žalovaný se zavázal dluh splatit ve splátkách dle splátkové kalendáře, který je součástí dohody, přičemž při jeho nedodržení ztratí výhodu splátek a celý dluh se stane splatným prvním dnem prodlení. Pro případ zesplatnění byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý dne prodlení (zjištěno z Dohody s uznáním dluhu ze dne , datum, ).7. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení dluhu , částka, do 10 dnů od doručení výzvy (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, ).8. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce poskytl žalovanému dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Účastníci se dohodli, že žalobce poskytuje peníze žalovanému bezúročně s tím, že v případě prodlení žalobci vzniká nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně. Dle sjednaného splátkového kalendáře byl žalovaný povinen první splátku z dluhu , částka, učinit do , datum, a z dluhu , částka, do , datum, . V případě prodlení s touto splátkou bylo sjednáno, že se celý dluh stává splatným první den prodlení.9. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud následovně.10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Ve světle shora uvedené právní úpravy soud dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení byly sjednány smlouvy o zápůjčce, kterými žalobce poskytl žalovanému celkem , částka, a žalovaný byl povinen mu je vrátit ve sjednaných splátkách. V řízení nebylo zjištěno, že by tak žalovaný činil a kteroukoliv ze splátek zaplatil. Soud proto žalobě co do nároku na zaplacení celé jistiny plně vyhověl.13. S ohledem na prodlení žalovaného došlo den následující po dni splatnosti prvních splátek ke zesplatnění dlužných částek. V případě dluhu , částka, se tak částka stala splatnou , datum, a v případě dluhu , částka, se tak stalo , datum, . Protože k tomuto dni žalovaný svůj dluh neuhradil, octl se následujícího dne v prodlení. Protože mezi účastníky nebyla výše úroku z prodlení stanovena, náleží žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost byla žalovanému uložena ke splnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalobce žalobou nárokoval úrok z prodlení již od , datum, , resp. , datum, , kdy byl žalovaný v prodlení toliko s placením jedné dílčí splátky, ale nikoli celého dluhu. Jestliže žalobce v souladu se smlouvou dluh zesplatnil a žalobou nárokoval jeho celkovou úhradu, došlo podle sjednaných smluvních podmínek až o den později. Proto soud nárok na úrok z prodlení v těchto částech zamítl.14. Stejně tak soud zamítl žalobou uplatněný nárok na zaplacení smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Ze smluv, které byly provedeny k důkazu, vyplynulo, že žádný smluvní úrok sjednán mezi účastníky nebyl. Naopak zápůjčka byla výslovně sjednána jako bezúročná. V dohodě o narovnání sice byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, avšak ta představuje zcela odlišný nárok, který není příslušenstvím původně dlužné jistiny (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Samostatný nárok na zaplacení smluvní pokuty v žalobě uplatněn nebyl a žalobce na výzvu soudu tento rozpor mezi obsahem smluv a uplatněným nárokem ani nijak nevysvětlil. Soud proto i v této části žalobu zamítl. Pro úplnost soud doplňuje, že i kdyby nebyla uzavřena dohoda o uznání dluhu, ve smlouvách o zápůjčce byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně a nikoliv smluvní úrok.15. O náhradě nákladů řízení soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen žalobci zaplatit , částka, . Žalobce měl úspěch co do , částka, a úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činil , částka, a , částka, . Žalovaný měl úspěch co do smluvního úroku, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činil , částka, a , částka, a úroku z prodlení ve výši , částka, a , částka, . Celkový úspěch žalobce tak činí , částka, a žalovaného , částka, . Žalobce měl tedy úspěch co do 67,6 % a žalovaný co do 32,4 %. Žalobci proto jako z větší části úspěšnému účastníku řízení náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 35,2 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), sestávající z částky , částka, za úkon právní služby. Žalobci tato odměna náleží za dva úkony – převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu] a za jeden úkon ve výši jedné poloviny – jednoduchá výzva k plnění [§ 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu]. Za každý z těchto tří úkonů náleží žalobci také náhrada hotových výdajů po , částka, (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Protože je zástupce žalobce plátcem DPH, náleží jí také náhrada této daně v sazbě 21 % z , částka, , tj. , částka, . Celková výše nákladů řízení žalobce je tedy , částka, . Po