18 C 116/2024-41 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, .) na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše , částka, , který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 14,99 % ročně ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Vedle toho se žalovaný zavázal splácet také pojištění a další poplatky. Protože byl žalovaný opakovaně v prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovaný dluh ani přes opakované výzvy nesplatil. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů o tom, jakou částku žalovaný na poskytnutý úvěr splatil a jak právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného, uvedla, že žalovaný uhradil , částka, . Právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného posoudila na základě informací, které od něj získala a které zjistila nahlédnutím do veřejných registrů. K důkazu označila protokol o ověření úvěruschopnosti. Dále žalobkyně tvrdí, že zákon ani judikatura nestanovují, jak konkrétně má úvěruschopnost posuzovat. Právní předchůdkyně vycházela z toho, že žalovaný má měsíční příjmy , částka, a výdaje , částka, . Přestože žalobkyně nedisponuje výpisy z účtu žalovaného, má za to, že úvěruschopnost byla posouzena řádně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.4. Žalovaný učinil vůči právní předchůdkyni žalobkyně (, právnická osoba, .) návrh na uzavření „Smlouvy o , právnická osoba, “, na základě které by mu byl poskytnut úvěr , částka, s roční úrokovou sazbou 14,99 %, který by se zavázal splácet ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u , právnická osoba, . s čistým měsíčním příjmem , částka, , má nezbytné výdaje , částka, měsíčně a na jiné úvěry splácí , částka, měsíčně. Návrh je opatřen elektronickým podpisem žalovaného (zjištěno z Návrhu Smlouvy o , právnická osoba, ze dne , datum, , č. , hodnota, včetně přiložených podpisových certifikátů). , právnická osoba, . tento návrh téhož dne akceptovala (zjištěno z Akceptace návrhu Smlouvy o , právnická osoba, ze dne , datum, ). Protože žalovaný dluh řádně nesplácel, prohlásila , právnická osoba, . dluh za okamžitě splatný ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu (zjištěno z Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne , datum, ), což žalovanému oznámila dopisem odeslaným téhož dne (zjištěno z listiny „Věc: Přehled podacích čísel“ ze dne , datum, ).5. , právnická osoba, . deklarovala, že se před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru zabývala schopností žalovaného splácet na základě „vstupních informací, které klient v době žádosti deklaroval zadáním do formuláře banky“, přičemž obecně uvedla, že zohlednila příjmy a výdaje, vyhodnotila rizika, provedla celkový skóring klienta, zkontrolovala insolvenční rejstřík, databázi neplatných dokladů, interní black list a externí úvěrové registry. Na základě příjmů deklarovaných v žádosti byl úvěr schválen (zjištěno z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta).6. Žalovanému bylo dne , datum, zasláno na účet , částka, a následně v jedenácti dílčích platbách právní předchůdkyni vrátil celkem , částka, (zjištěno ze Souhrnného výpisu pohybů na účtě).7. , právnická osoba, . postoupila svou pohledávku za žalovaným žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek č., Anonymizováno, 12/, Anonymizováno, /09 ze dne , datum, včetně Přílohy č. , hodnota, obsahující seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne , datum, (zjištěno Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne , datum, ), přičemž daného dne byl dopis žalovanému i odeslán (zjištěno ze seznamu zásilek podaných , právnická osoba, . dne , datum, ).8. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě pohledávek do , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy z , datum, ) dopisem podaným k poštovní přepravě téhož dne (zjištěno z podacího lístku).9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti, které by byly rozhodné pro posouzení věci. Proto považuje za nadbytečné, aby je na tomto místě blíže rekapituloval. Soud taktéž zamítl návrhy na provedení dalších důkazů z důvodu nadbytečnosti, neboť z nich nemohly být zjištěny skutečnosti rozhodné pro posouzené této věci.10. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavíral žalobce jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel (viz i níže).11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18).15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice na výzvu soudu doložila metodiku, jakou úvěruschopnost spotřebitelů její právní předchůdkyně zkoumá, nicméně ta byla zcela obecná a byť uváděla, že se zabývala výdaji a příjmy žalovaného a provedla lustraci v příslušných registrech, ve skutečnosti se právní předchůdkyně žalobkyně konkrétními poměry na straně žalovaného zabývala pouze v rovině toho, co jí sám žalovaný při uzavření smlouvy uvedl, aniž by to jakkoli doložil. Přestože tedy lze v obecné rovině souhlasit s tvrzením žalobkyně o tom, že míra podrobnosti při posouzení úvěruschopnosti se odvíjí od konkrétních okolností každé věci a není stanoven žádný univerzální způsob, jakým má takové posouzení probíhat, v této věci posouzení v zásadě spočívalo jen v lustraci žalovaného ve veřejných registrech, aniž by si právní předchůdkyně žalobkyně od žalovaného vyžádala jakékoli potvrzení dokládající jím uváděné příjmy (výplatní pásky, výpisy z účtů). Stejně tak nijak neprověřovala žalovaným uváděné pravidelné výdaje (na první pohled je zřejmé, že tvrzené výdaje ve výši , částka, ani rámcově nemohou odpovídat realitě), a to přestože právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že se výdaji žalovaného zabývala. I když se tedy v nyní posuzované věci jednalo o úvěr poskytnutí ve spíše menší výši, ani u něj nelze zcela rezignovat na jakoukoli aktivitu při posouzení úvěruschopnosti a vyjít pouze z tvrzení samotného žalovaného (tím spíše, pokud je na první pohled zřejmé, že tato tvrzení nemohou odpovídat realitě). Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedeným ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.17. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce, není možné nároku žalobkyně uplatňovaného z titulu smlouvy o úvěru vyhovět. V řízení bylo nicméně zjištěno, že právn