18 C 129/2024-61 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nespláceného úvěru poskytnutého na základě smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému , částka, a žalovaný se zavázal tento dluh splácet v měsíčních splátkách ve výši 3,18 % z úvěrového rámce , částka, . Celkem však zaplatil pouze , částka, . Protože žalovaný svůj dluh neplatil řádně a včas, žalobkyně v souladu s uzavřenou smlouvou zesplatnila k , datum, a vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Žalovaný však dluh ani přes následnou předžalobní výzvu nesplatil. Vymáhaný nárok sestává z neuhrazené jistiny , částka, , poplatků za pojištění ve výši , částka, , nákladů na vymáhání , částka, a smluvních pokut , částka, . Na výzvu soudu žalobkyně doplnila popis toho, jakým způsobem před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného, kterou posoudila na základě jím poskytnutého přehledu pohybů na účtech.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.4. Soud na základě dokazování zjistil následující skutkový stav.5. Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr s výší úvěrového rámce , částka, a roční úrokovou sazbou 25,90 %. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v měsíčních splátkách nejméně ve výši 3,182 % úvěrového rámce. Vedle toho účastníci sjednali pojištění schopnosti splácet s měsíční úhradou žalovaného ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Účastníci dále sjednali právo žalobkyně požadovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním žalovaného ve výši , částka, měsíčně a smluvní pokutu ve výši , částka, s tím, že v případě, že výše dlužné splátky bude nižší než , částka, , může požadovat žalobkyně smluvní pokutu maximálně ve výši dlužné splátky. Žalovaný při podpisu smlouvy uvedl, že je zaměstnaný u , právnická osoba, a má čistý měsíční příjem , částka, (zjištěno ze smlouvy „Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. , hodnota, “ ze dne , datum, ).6. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila bonitu žalovaného prostřednictvím lustrací v externích registrech. Vyšla z toho, že je svobodný, bezdětný, žije v podnájmu, má měsíční příjem , částka, a jeho měsíční výdaje činí , částka, (zjištěni z Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik). Žalovaný měl v době uzavření jeden nesplacený úvěr ve výši , částka, , na který splácel , částka, měsíčně (zjištěno z úvěrové zprávy).7. Žalovanému byla v červenci 2022 vyplacena mzda , částka, , v srpnu 2022 mzda , částka, a v září 2022 mzda , částka, . V srpnu 2022 dosahovaly příjmy na účtu žalovaného výše , částka, a výdaje , částka, (zjištěno z přehledu pohybů na účtech).8. Účastníci si sjednali právo žalobkyně zesplatnit úvěr mj. v případě, že žalovaný dluží dvě a více splátek nebo nezaplatí splátku po dobu delší než tři měsíce (zjištěno z úvěrových podmínek „Váš revolvingový úvěr“).9. Žalovaný z úvěru čerpal celkem , částka, a splatil celkem , částka, v osmi splátkách po , částka, placených mezi listopadem 2022 a červnem 2023. Následně již na úhradu dluhu nic neplatil (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad).10. Žalobkyně úvěr dopisem ze dne , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě , částka, do 14 dnů od sepsání dopisu (zjištěno z výzvy ke splacení celého úvěru). Zásilka byla žalovanému odeslána , datum, (zjištěno z podacího archu).11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu také předžalobní výzvou (zjištěno z předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, ), která byla žalovanému odeslána , datum, (zjištěno z podacího archu).12. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala vyplatit žalovanému částku do výše úvěrového rámce , částka, , kterou se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách ve výši 3,182 % z úvěrového rámce. Žalobkyně žalovanému postupně vyplatila , částka, , z čehož žalovaný splatil , částka, . Od července 2023 již žalovaný na úhradu dluhu žádné splátky neplatil. Žalobkyně proto následně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky, avšak žalovaný ani přes opakované výzvy zbylou výši dluhu nesplatil. V uzavřené smlouvě bylo rovněž sjednáno právo žalobkyně na pojistné ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru, poplatek , částka, za upomínání žalovaného a smluvníka pokuta , částka, .13. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).14. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Dle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.18. Dle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.20. Na základě provedeného dokazování soud učinil závěr, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., resp. ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámce , částka, , což také učinila, a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši alespoň , částka, . To však žalovaný činil pouze po dobu prvních osmi splátek a následně již na úhradu dluhu nic nezaplatil a svou povinnost tak nesplnil.21. Soud se nejprve zabýval v návaznosti na § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, neboť pokud by tomu tak nebylo, byla by uzavřená smlouva neplatná. Ve vztahu k této otázce soud dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně prokázala splnění svých povinností, přičemž zjištění, kterými disponovala, umožňovaly (s ohledem na výši mzdy žalovaného, výši sjednaného úvěrového rámce a výši měsíčních splátek) učinit závěr o schopnosti žalovaného úvěr splácet.22. S ohledem na výše uvedené neplnění povinností ze strany žalovaného žalobce ke dni , datum, zesplatnila celý úvěr, k čemuž ji opravňovaly smluvní podmínky. Žalovanému tak vznikla povinnost jednak vrátit žalobci jistinu úvěru ve výši , částka, , poplatky za pojištění ve výši , částka, , náhradu nákladů za upomínání ve výši , částka, a smluvní pokuty za celkem , částka, (žalobkyně nárokuje dle přiloženého výpisu dvě smluvní pokuty ve výši měsíční splátky úvěru a jednu ve výši , částka, , na které jí vznikl nárok v důsledku neplacení dluhu od 8. splátky). Spolu s tím žalobkyni náleží úrok ve sjednané výši, který po kapitalizaci ke dni sepsání žaloby činil , částka, , a dále sjednaný úrok ve výši 25,9 % od , datum, do zaplacení ze zbývající části jistiny, tj. , částka, .23. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, náleží žalobkyni v souladu s výše citovanou zákonnou úpravou taktéž zákonný úrok z prodlení ve výši určené dle § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v