34 C 326/2023-55 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnutý úvěrový rámec ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách včetně sjednaných úroků a poplatků za bankovní služby a za pojištění úvěru ve výši dle sazebníku. Žalovaná nehradila předepsané splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky. Ta se skládá z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, a poplatků ve výši , částka, . Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, , o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná byla k plnění vyzvána i zástupkyní žalobkyně, avšak neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok ve výši 22,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, a to jednak na základě informací poskytnutých samotnou žalovanou a nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnost. Žalobkyně rovněž zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a data Českého statistického úřadu. Žalobkyně informace o finančních poměrech žalované ověřila, žalovaná uvedla, že je v zaměstnaneckém poměru s deklarovaným příjmem ve výši , částka, a čistým příjmem domácnosti ve výši , částka, . Žalovaná měla v době podání žádosti o úvěr závazky ve výši měsíčních splátek , částka, , jiné závazky neměla. Statisticky stanovené výdaje žalované činí , částka, . Po provedeném zhodnocení byla žádost žalované schválena.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli jí bylo doručení vykázáno. Soud proto věc projednal a rozhodl v její (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).3. Soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, ze kterých zjistil následující skutečnosti.4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované kreditní kartu s úvěrovým rámcem do výše , částka, . Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,99 % ročně. Celková částka, kterou má žalovaná zaplatit v případě čerpání celého úvěru činí , částka, Kč. Úvěr bude poskytnut žalované prostřednictvím kreditní karty. Smlouva obsahuje rovněž sazebník poplatků, které je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna účtovat. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od , datum, (důkaz: smlouva o úvěru ze dne , datum, , sazebník poplatků platný od , datum, , formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru účinné od , datum, ). V žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty žalovaná uvedla, že je svobodná, žije u rodičů, je zaměstnaná jako operátorka call centra na dobu určitou do , datum, s výší čistého příjmu , částka, , což doložila potvrzením o příjmu. Celkový příjem domácnosti činí , částka, . Dosavadní interní splátky žalované činily , částka, . Právní předchůdkyně zohlednila příjmy žalované, životní náklady odpovídající životnímu minimu a interní splátky a dospěla k závěru, že maximální měsíční splátky, které je žalovaná schopna splácet činí , částka, (důkaz: žádost o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti). Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši , částka, , které žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná neuhradila na takto čerpanou částku celkem , částka, (důkaz: výpisy ke kreditní kartě právní předchůdkyně žalobkyně za období od , datum, do , datum, , platební historie žalované). Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne , datum, , o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne , datum, , který jí byl odeslán dne , datum, (důkaz: oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku). Žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, a to upomínkou ze dne , datum, , která byla odeslána žalované téhož dne (důkaz: předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne).5. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.6. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, C - 679/18).11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům. Žalobkyně tvrdila, že zjišťovala a posuzovala příjmy a výdaje žalované a hodnotila její finanční možnosti na základě lustrace ve veřejně dostupných databázích. Žalobkyně