5 C 125/2024-97 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky , částka, se smluvním úrokem z prodlení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřel s žalovaným dne , datum, . Tu účastníci uzavřeli, neboť žalovaný ukradl žalobci v hodnotě žalované částky s tím, že mu tyto věci vrátí. Později však žalovaný uvedl, že žádné věci nevrátí a ze zápůjčky nezaplatil ničeho.2. Vyjádření žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav.4. Trestní řízení proti neznámému pachateli, který měl odcizit vyjmenované věci žalobce, bylo odloženo, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání (usnesení PČR).5. Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalovaný zavázal zaplatit žalobci částku , částka, v měsíčních splátkách po , částka, počínaje , datum, , a to nejpozději do 25. dne měsíce. Úrok z prodlení byl sjednán ve výši 0,2 % denně z částky, v níž by byl žalovaný v prodlení. Žalovaný se zavázal pro případ svého prodlení platit smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z částky, s níž je v prodlení. Žalovaný výslovně souhlasil s placením jak úroku, tak smluvní pokuty zároveň.6. Z ostatních provedených důkazů soud nevycházel, neboť z nich nebylo možné zjistit relevantní informace.7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalovaný zavázal žalobci zaplatit částku celkem , částka, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,2 % denně z dlužné částky a se smluvní pokutou ve stejné výši, kterou byl žalovaný povinen platit pro případ svého prodlení. Částka měla být splatná v měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 25. dni v měsíci s první splátkou dne , datum, . Žalovaný z této částky nezaplatil ničeho.8. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).9. Dle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.10. Dle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.11. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.12. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. V řízení bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli nepojmenovanou smlouvu, na základě které se žalovaný zavázal zaplatit žalobci částku celkem , částka, , a to v měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 25. dni měsíce s první splátkou splatnou k , datum, . Žalovaný v řízení nijak neprokázal, že by byť i jen jednu splátku žalobci zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud nezaplatil ani jednu splátku, ocitl se v prodlení. Žalobce tak byl oprávněn zesplatnit celou částku (§ 1931 o. z.), což také učinil. Žalovaný se tak ocitl v prodlení s úhradou celé částky dne následujícího po první splátce, tedy dne , datum, . S ohledem na smluvní ujednání je proto povinen platit i smluvní úroky z prodlení, a to ve výši 0,2 % denně z celé částky. Z těchto důvodů poté plyne, že návrh žalobce je zcela důvodný, pročež mu soud v požadované výši vyhověl.14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci jejich náhradu v plné výši, neboť měl ve věci plný úspěch. Žalobce požadoval pouze nahrazení jím zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, (§ 6 a příloha zákona č. 549/1991 Sb.).