5 C 96/2024-19 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, . Na základě této se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni poskytnutou částku , částka, (z toho , částka, bylo zaplaceno zprostředkovateli), navýšenou o , částka, , a to v 25 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy 20. dne toho kterého měsíce. Žalovaný toto nečinil, pročež žalobkyně k , datum, zesplatnila celý úvěr. Současně žalobkyně zaslala žalovanému celkem tři výzvy k zaplacení splátek, a požaduje proto náhradu nákladů ve výši , částka, za každou výzvu. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvního úroku sjednaného ve výši 28,17 % ročně, a to od dne následujícího zesplatnění do zaplacení. Součástí žalované částky je také nárok na zaplacení smluvní pokuty za včasné nezaplacení sjednaných splátek, a to v 6 případech, pokaždé po , částka, . Nakonec je součástí žalované částky také nárok ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru ode dne zesplatnění do 5. 10. 20203. Oba tyto nároky vyplývají z uzavřené úvěrové smlouvy.2. Vyjádření žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav.4. Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, tak, že , částka, z této částky zaplatí zprostředkovateli úvěru a zbylou částku žalovanému. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni celkem částku , částka, , a to v 25 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 20. dni příslušného měsíce. První splátka měla nastat dne , datum, , poslední pak dne , datum, . Roční úroková sazba činila 28,17 %, denní pak částku , částka, . Dále si strany sjednali možnost žalobkyně zesplatnit celý úvěr pro případ, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou jedné splátky delším než dva měsíce. Zesplatnění mělo nastat dnem odeslání oznámení o zesplatnění. Účastnící si smluvili povinnost žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru v případě, že bude úvěr zesplatněn, a dále smluvní pokuty ve výši , částka, za každý jednotlivý případ prodlení s zaplacení sjednaných splátek. Nakonec si účastníci sjednali povinnost žalovaného k náhradě nákladů žalobkyně, a to mimo jiných také na zaslání písemné výzvy pro neplacení splátek ve výši , částka, pro každý případ.5. Žalobkyně vyplatila dne , datum, žalovanému částku , částka, a zprostředkovateli částku , částka, (potvrzení o platbách).6. Žalovaný zaplatil žalobkyni celkem částku , částka, , přičemž žádnou ze svých splátek neuhradil včas a pouze splátku splatnou k , datum, uhradil v plné výši. Nedoplatek na splátkách splatných ke dni zesplatnění činil , částka, , z čehož na jistinu připadla částka , částka, a na úrok částka , částka, . Nedoplatek na splátkách jistiny po dni zesplatnění činil , částka, (přehled splátek).7. Žalobkyně vyzvala žalovaného celkem ve dvou případech k zaplacení dlužných splátek (výzvy). Dále dne , datum, oznámila žalovanému zesplatnění celého úvěru a vyzvala ho k zaplacení dlužných částek předžalobní výzvou (oznámení a předžalobní výzva).8. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).9. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru na základě které se žalobkyně zavázala zaplatit žalovanému částku , částka, , což také učinila, a žalovaný se zavázal jí za toto zaplatit částku celkem , částka, v 25 měsíčních splátkách splatných vždy k 20. dni měsíce po , částka, se splatností první splátky dne , datum, . Žalovaný toto včas a řádně nečinil, neboť žádnou ze splátek nezaplatil včas a až na jeden případ ani ve sjednané výši. Žalovaný za celou dobu zaplatil žalobkyni částku ve výši , částka, . Je proto povinen zaplatit jí zbývající částku , částka, , z čehož na jistinu připadá částka celkem , částka, (17 745 + 4 469). Vzhledem, že se žalovaný do okamžiku zesplatnění úvěru ocitl v prodlení se zaplacením celkem , hodnota, splátek, má žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za každé takové prodlení. Žalobkyně však požaduje zaplacení pouze 6 případů, tedy částky , částka, . Tím, že byl celý úvěr zesplatněn a žalovaný poté neuhradil ničeho, má žalobkyně rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky nezaplacené jistiny a úroků, tedy z částky , částka, (22 214 + 1 331), a to ode dne následujícího zesplatnění, tedy ode dne , datum, do zaplacení. Žalobkyně požaduje tuto smluvní pokutu pouze ve výši do dne , datum, , tedy ve výši , částka, . Žalobkyně je dále oprávněna požadovat nahrazení nákladů za celkem tři zaslané výzvy k zaplacení dlužných částek, a to ve výši každé , částka, . Nakonec je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení smluvních úroků ve výši 28,17 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, ode dne následujícího dni zesplatnění, neboť smluvní úroky do tohoto okamžiku již představují přiznanou částku , částka, . Žalobkyně má dále právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, a to ze stejné částky od stejného data ve výši stanovené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. V obou případech se jedná o úroky jdoucí až do plného zaplacení uvedených částek. Z těchto důvodů soud návrhu žalobkyně zcela vyhověl.14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni jejich náhradu v plné výši, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, (§ 6 a příloha zákona č. 549/1991 Sb.), dále pak z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), každý ve výši , částka, (§ 11 odst. 1, § 7 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby, každý ve výši , částka, (§ 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).15. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku , částka, a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.