8 C 146/2023-74 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný nabyli každý ½ pozůstalosti po zůstavitelce paní , jméno FO, . Žalobkyně se se žalovaným dohodla, že žalovaný zpeněží bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. a obci , adresa, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci , adresa, k.ú. , adresa, a výtěžek z prodeje si rozdělí rovným dílem. Žalovaný bytové jednotky zpeněžil, ale žalobkyni žádnou část výtěžku nedal. Žalovaný prodal bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, za , částka, už bez provize zprostředkovateli (, částka, ) z čehož měla žalobkyně dostat , částka, . Žalovaný dále prodal bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, za , částka, už bez provize zprostředkovateli (, částka, ) z čehož měla žalobkyně dostat , částka, . Žalobkyně tak měla obdržet částku , částka, , ale žalovaný z toho odečetl výdaje za stěhování , částka, , peníze, které již žalobkyni zaslal na účet , částka, a za překlad kupních smluv , částka, . Žalovaný nakonec dohodl se žalobkyní, že jí zaplatí ještě , částka, jako kompenzaci za nižší kupní cenu. Celkově tedy žalobkyně po žalovaném požaduje částku uvedenou v žalobě. Žalovaný zaplatil žalobkyni do dnešního dne pouze částku , částka, . Žalovaný na předžalobní výzvu nereagoval a od , datum, je v prodlení. Žalobkyně ve své replice ze dne , datum, poukazuje na to, že žalovaný nepochopil žalobní nárok, předmětem žaloby je vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný opakovaně sliboval, že žalobkyni pošle peníze, ale vždy našel důvod, proč tak neudělal. Žalobkyně poukazuje na to, že žalovaný si je vědom své povinnosti k vyplacení poloviny prodejní ceny, ale neučinil tak.2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl, aby žaloba byla zamítnuta a jemu byly přiznány náklady řízení. Žalovaný tvrdí, že jednal vždy a pouze v rozsahu plné moci, kterou mu žalobkyně udělila. Plná moc ani jiné listiny podle něj neprokazují, že by žalobkyně a žalovaný měli uzavřenou nějakou dohodu. Žalobkyně dle žalovaného neunáší břemeno důkazní. Listiny předkládané žalobkyní jsou vykládány účelově a bez kontextu. Žalovaný poukazuje na obsah kupní smlouvy, ve které je jasně stanoveno, že peníze z prodeje mají být vyplaceny na účet žalovaného a žádné další ujednání či dohoda mezi účastníky tam není. Žalobkyně by měla dle žalovaného prokázat vznik dohody o vyplacení jí tvrzené částky.3. Soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném dne , datum, v nepřítomnosti žalovaného a jeho právního zástupce v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť byli k jednání řádně předvoláni, přičemž zástupce žalovaného až v den jednání krátce před jeho zahájením požádal, aby jednání bylo odročeno z důvodu potřeby mediace a z důvodu pracovní neschopnosti, aniž by uvedl, zda je v pracovní neschopnosti on nebo žalovaný a aniž by prokázal důvody omluvy. Soud má za to, že nebyl dán důležitý důvod pro odročení, když již dříve žalovaný vždy na poslední chvíli opakovaně žádal o odročení z různých důvodů, které se jevily soudu věrohodně a urgentně (proto bylo žádostem vyhověno), nicméně dodatečně nebyly přes výzvu soudu prokázány. Soud má za to, že žalovaný pouze hodlá docílit oddálení rozhodnutí ve věci.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o celkovém skutkovém stavu.5. Z kupní smlouvy a smlouvy schovací uzavřené na straně prodávajících mezi účastníky řízení na straně kupující , jméno FO, a schovatelem , tituly před jménem, , jméno FO, – advokátem – dne , datum, soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o prodeji bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v Jílovém u Prahy včetně spoluvlastnického podílu na pozemcích a společných částech budovy za , částka, . Ve smlouvě bylo dohodnuto, že část kupní ceny konkrétně , částka, bude zaplacena zprostředkovateli. Zbytek kupní ceny měl být zaplacen do advokátní úschovy s tím, že bude převeden na prodávající po provedení vkladu nemovitosti do katastru nemovitostí. Částku měl poté advokát zaslat na účet žalovaného. K předání bytu poté mělo dojít do 5 pracovních dnů po dni zápisu předmětu koupě do katastru nemovitostí.6. Z elektronické komunikace účastníků soud zjistil, že žalobkyně opakovaně urgovala žalovaného, aby jí poslal její část z prodejní ceny bytů. Žalovaný nepopíral, že má vůči žalobkyni závazek, jen opakovaně uváděl různé důvody, proč ho nemůže v plném rozsahu splnit a platbu neustále odkládal. Výslovně kupř. uvedl ve zprávě z , datum, : „pošlu ti teď milion, zbytek pošlu do 2 až 3 měsíců…“ Elektronicky byla žalovanému odeslána i předžalobní upomínka. Zprávou z , datum, se žalovaný zavázal poskytnout žalobkyni kompenzaci , částka, za rozdíl v plánované ceně bytu v , adresa, .7. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci děděním po své matce každý v rozsahu jedné poloviny nabyli mj. vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem.8. Z kupní smlouvy a smlouvy schovací uzavřené na straně prodávající účastníky řízení na straně kupující , jméno FO, , na straně schovatele , tituly před jménem, , jméno FO, – advokátem – s datem , datum, soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o prodeji bytové jednotky č., Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , adresa, včetně spoluvlastnického podílu na pozemcích a společných částech budovy za , částka, . Ve smlouvě bylo dohodnuto, že část kupní ceny konkrétně , částka, bude zaplacena zprostředkovateli. Zbytek kupní ceny měl být zaplacen do advokátní úschovy s tím, že bude převeden na prodávající po provedení vkladu nemovitosti do katastru nemovitostí. Částku měl poté advokát zaslat na účet žalovaného. K předání bytu poté mělo dojít do 5 pracovních dnů po dni zápisu předmětu koupě do katastru nemovitostí.9. Z kopií neotevřených obálek včetně dodejky k předžalobní výzvě soud zjistil, že žalobkyně se snažila zaslat žalovanému předžalobní výzvu na dvě adresy, a to dne , datum, . Žalovaný si ale ani jednu nepřevzal.10. Z výzvy k úhradě s datem , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky , částka, do 10 dnů od doručení dopisu, jinak že bude vymáhat částku soudní cestou.11. Z plné moci s datem , datum, soud zjistil, že žalobkyně udělila žalovanému plnou moc ke všem právním úkonům tykajících se prodeje či pronájmu shora uvedených nemovitostí v žalobě popsaných.12. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.13. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Žádný právní důvod k ponechání si celé kupní ceny za prodej nemovitostí žalovaný nemá. Zmocnění k tomu, aby mohl v zastoupení žalobkyně kupní smlouvy uzavřít a aby byla kupní cena uhrazena na jeho účet není právním důvodem pro získání finančního plnění nad rámec jeho spoluvlastnického podílu. Na straně žalovaného proto vzniká bezdůvodné obohacení. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá polovině prodejní ceny obou souborů nemovitostí. Soud při určení výše bezdůvodného obohacení vycházel z kupních smluv. Žalovaný celkově za prodej nemovitostí obdržel , částka, po odečtu provize zprostředkovatele, přičemž polovinu ve výši , částka, měl vyplatit žalobkyni. Na tuto částku bylo zaplaceno žalovaným již , částka, a započteny částky , částka, za vyklizení a , částka, za úřední překlady listiny, přičtena byla naopak účastníky sjednaná kompenzace , částka, . Žalovaný je proto povinen vydat žalobkyni částku , částka, .15. Z uvedených důvodů zhodnotil soud žalobu jako důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl, neboť bylo jednoznačně prokázáno, že na straně žalované dochází k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně a byla prokázána i požadovaná výše bezdůvodného obohacení. Žalobkyni vedle jistiny přísluší podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost byla žalovanému uložena ke splnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.16. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náklady řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalobkyně představují: zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměna zástupce žalobkyně za 5 úkonů právní služby po , částka, (převzetí zastoupení, podrobná předžalobní výzva, žaloba, vyjádření k odporu žalovaného a účast u jednání soudu), 5 x režijní paušál po , částk