8 C 193/2024-17 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal po žalovaném úhrady shora uvedené částky s příslušenstvím. Podanou žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, uzavřel se žalovaný smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, na bankovní účet žalovaného. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, od právního předchůdce žalobce. Žalobce částku , částka, považuje za bezdůvodné obohacení, neboť uzavření smlouvy o půjčce není schopen doložit. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání těchto svých tvrzení.3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.).4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, (výpis z účtu). Dne , datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce, o čemž byl žalovaný informován (důkaz: smlouva o postoupení pohledávky, vč. příloh, oznámení postoupení pohledávky z , datum, , doklad o odeslání, potvrzení o úplatě) Žalobce zaslal žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu (předžalobní výzva, podací arch).5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), ve znění účinném ke dni , datum, .6. Podle § 2991 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 1968 OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. V daném případě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému bez právního důvodu finanční prostředky, které žalovaný dosud právnímu předchůdci žalobce nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla podle § 1879 o. z. postoupena na žalobce. V řízení pak nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh něčeho uhradil, a soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl a stanovil žalovanému povinnost dlužnou částku vrátit spolu se zákonným úrokem z prodlení. Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku , částka, , z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3 x , částka, podle § 14b a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (převzetí zastoupení, výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé a sepis žaloby), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 3x , částka, dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tyto tři úkony právní služby a také z 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).