8 C 215/2024-36 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, (dále „právní předchůdce žalobce“) a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách dle rozpisu plateb. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobce proto úvěr ke dni , datum, v souladu se smluvními ujednáními zesplatnil. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil , částka, . Pohledávka za žalovaným byla na žalobci postoupena smlouvou s účinností ke dni , datum, a žalovaný o tom byl vyrozuměn. Žalobou požaduje žalobce dlužnou jistinu ve výši , částka, , dlužný poplatek ve výši , částka, , dále úrok ve výši 29,91 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizované úroky a zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, . Žalovaný přes upomínky neuhradil nad shora uvedené z této částky ničeho. Na výzvu soudu sdělil žalobce, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla ověřována úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, a to následujícím způsobem. Žalovaný doložil své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje, konkrétně výpis z účtu osvědčující příchozí mzdu za měsíce srpen až září 2022. Bylo zjištěno, že příchozí úhrady činily , částka, a odchozí úhrady činily , částka, . Žádné výdaje žalovaný nedoložil. Právní předchůdce žalobce tak dospěl k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splatit2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném dne , datum, v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. neboť byl k jednání řádně předvolán, přičemž se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu.5. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru. Ve smlouvě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu se sjednaným úrokem v předepsaných měsíčních splátkách. Úroková sazba činí 29,91% ročně. Celkem má žalovaný zaplatit , částka, . (důkaz: osobní podmínky smlouvy, kopie občanského průkazu). Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že příchozí úhrady činily , částka, a odchozí úhrady činily , částka, . (důkaz: výpis z účtu). Žalovanému byla vyplacena právním předchůdcem žalobce částka , částka, dne , datum, , a to na účet žalovaného č. 20532050076/3030 (důkaz: potvrzení o provedení transakce). Dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil pouze , částka, (důkaz: tabulky nadepsané denní historie). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobce na základě smlouvy s účinností ke dni , datum, , o čemž byl žalovaný informován a zároveň byl opětovně vyzván k uhrazení dlužných částek (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, opakované výzvy k úhradě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, s podacím lístkem). Dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužných částek vyzvána i zástupcem žalobkyně, a to nejpozději do , datum, (důkaz: výzva ze dne , datum, , podací lístek ).6. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, C - 679/18).11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobce sice na výzvu soudu doložil výpis z účtu žalovaného, avšak žalobce rezignoval na zjišťování a posuzování výdajů žalovaného, kdy v tomto ohledu nic ani nedoložil. I s ohledem na tyto neúplné údaje měl žalobce postupovat obezřetněji a požadovat řádné doložení příjmů a výdajů žalovaného (např. nájemní smlouvou, úplným výpisem z účtu atp.), což se však v projednávaném případě nestalo. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedeným ustanovení a neplatná jsou tak všechna její ustanovení.13. V řízení bylo ale prokázáno, že žalovaný obdržel dne , datum, částku , částka, a žalobci uhradil jen , částka, . Žalobce, na kterého byla pohledávka platně postoupena, má proto nárok na vrácení této částky snížené o úhradu, a to včetně zákonného úroku z prodlení od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z). Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobce prokázal, že žalovaného vyzval k vrácení přenechaných peněz dopisem i předžalobní upomínkou ze dne , datum, . Žalovaný ale ničeho dalšího neuhradil. Protože svou povinnost nesplnil, dostal se , datum, do prodlení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta ze shora podrobně uvedených důvodů. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o.s.ř. jako třídenní.14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití §142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že ve věci byli žalobce i žalovaná v podstatě stejně úspěšní, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.