8 C 305/2020-116 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se žalovaným k nemovitostem popsaným ve výroku ad I. tohoto rozsudku takovým způsobem, aby byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví a aby mu bylo uloženo zaplatit žalovanému na vypořádání podílů přiměřenou náhradu do 90 dnů od právní moci rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. , hodnota, , na kterém se nachází stavba č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj. Spoluvlastnický podíl žalobce činí id. 5/8 celku, podíl žalovaného id. 1/8 celku. Žalobce užívá nemovitosti, hradí veškeré poplatky a veškeré drobné úpravy. Žalobce navrhl, aby byly nemovitosti přikázány do jeho výlučného vlastnictví, neboť má o nemovitosti zájem a má finanční prostředky na vyplacení. Žalobce zároveň neshledal žádný důvod pro výjimečné zamítnutí žaloby.2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne , datum, poukazuje na to, že žalobce nijak neprokázal svoji solventnost a že 90 denní lhůta k plnění je enormně dlouhá. Žalovaný se stal vlastníkem na základě dražby a poukázal na to, že ¼ nemovitostí ještě někdo vlastní a není účastníkem řízení. Žalovaný ale souhlasí s žalobcem navrhovaným způsobem vypořádání, tj. přikázáním svého podílu žalobci za přiměřenou náhradu. Rozdělení nemovitostí reálným způsobem není možné. Žalovaný ponechal rozhodnutí ve věci samé na úvaze soudu., právnická osoba, průběhu řízení soud připustil přistoupení další účastnice na straně žalované paní , jméno FO, , narozené dne , datum, . Později bylo řízení mezi žalobcem a paní , jméno FO, zastaveno, neboť žalobce vzal svoji žalobu vůči této žalované v celém rozsahu zpět. Žalobce se s žalovanou dohodl a koupil od ní její spoluvlastnický podíl.4. Mezi účastníky je nesporné, že jsou t. č. spoluvlastníky předmětu sporu – stavby č. ev. , Anonymizováno, v kat. úz. , adresa, .5. Mezi účastníky je dále nesporné, že předmět sporu není dost dobře dělitelný.6. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: Z dopisu zástupce žalobce, který byl adresovaný žalovanému, soud zjistil, že žalobce kontaktoval žalovaného za účelem odkoupení jeho spoluvlastnického podílu na nemovitostech s tím, že měl žalovaný nabídnout reálnou kupní cenu. Pokud by se žalovaný nevyjádřil, byl žalobce připraven řešit spor soudní cestou.7. Z informací z katastru nemovitostí, a to ke stavbě č. ev. 220 v kat. úz. , adresa, ke dni , datum, soud zjistil, že žalobce vlastnil podíl o velikosti 5/8, žalovaný 1/8 a podíl o velikosti ¼ nemovitostí byl veden jako vlastnictví pana Štěrby (jeho právním nástupcem byla následně paní , jméno FO, dle rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, č. j. , spisová značka, ). Z informací o téže stavbě z katastru nemovitostí ke dni , datum, soud zjistil, že žalobce nyní vlastní podíl o velikosti id. 7/8 nemovitostí a žalovaný podíl o velikosti vlastní id. 1/8 nemovitostí.8. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -87/2022 vypracovaného soudem ustanoveným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že obvyklá cena celku nemovitosti – stavby č. ev. 220 v , adresa, - činí , částka, .9. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého spoluvlastníka soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit určitému účelu, není její rozdělení možné. Podle § 1144 odst. 1 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.10. V daném případě se soud v první řadě zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky soudem a dospěl k závěru, že podmínky jsou naplněny. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětné stavby, žalobce má zájem na zrušení a vypořádání tohoto spoluvlastnictví a dohodu o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví se uzavřít nepodařilo. Soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků ke stavbě uvedené ve výroku ad I.) tohoto rozsudku zrušil.11. Dále se soud zabýval tím, jaký ze způsobů vypořádání zaniklého podílového spoluvlastnictví zvolit. Ustanovení § 1144 o. z. preferuje rozdělení věci, a pouze není-li to dobře možné – pak ostatní způsoby. V daném případě účastníci učinili nesporným, že rozdělení dobře možné v daném případě není.12. Podle rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III ÚS 268/06 je třeba vzít v úvahu, že zákon samozřejmě nemůže výslovně řešit veškeré případy, jež mohou v praxi nastat. Za takové situace by mechanická aplikace ustanovení § 1142 odst. 1 o. z. mohla vést k řešení, které by mohlo být z hlediska spravedlivého uspořádání nežádoucí a v mohlo by vést k dalším komplikacím. Obecné soudy proto musí brát zřetel i na celkové výsledné uspořádání, za určitých okolností tak může dojít k oslabení prioritního principu reálného rozdělení věcí, a to ve prospěch principu přikázání věcí jednomu z účastníků.13. V daném případě nelze v žádném případě stavbu rozdělit na díly odpovídající výši spoluvlastnických a účelně tyto díly užívat samostatně. Soud proto rozhodl o způsobu vypořádání tak, že nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce, který má o přikázání zájem, vlastní významně větší podíl a disponuje částkou pro výplatu vypořádacího podílu, což je mezi účastníky nesporné.14. Výše vypořádacího podílu pak vyplývá ze zjištěné obvyklé ceny nemovitostí a velikosti podílů obou účastníků, jako náhrada se žalovanému dostane 1/8 hodnoty (obvyklé ceny zjištěné znaleckým posudkem soudem ustanoveného znalce) tedy částka , částka, . Lhůta k plnění byla zvolena o něco delší než obvyklá třídenní s ohledem na žádost žalobce.15. Pokud jde o náklady řízení mezi účastníky, soud rozhodoval podle § 142 a § 150 o. s. ř., když v tomto typu řízení obecně není jednoznačné, který z účastníků měl úspěch ve věci a kdo neúspěch, když oba navrhovali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Ohledně způsobu vypořádání mezi účastníky panovala také shoda. Oba účastníci si tak ponesou svoje náklady sami.16. V řízení vznikly náklady státu v souvislosti s vyplaceným znalečným ve výši , částka, , proto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. soud uložil povinnost úhrady těchto nákladů účastníkům, a to každému jednou polovinou s ohledem na to, jak výše uvedeno, že nelze jednoznačně určit míru úspěchu účastníků v této věci.