8 C 72/2022-114 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se žalovaným k nemovité věci – stavbě č. ev. , Anonymizováno, , která stojí na pozemku parc. č. st. 495 v obci a kat. úz. , adresa, , původně proti dvěma žalovaným (ve vztahu k , jméno FO, bylo řízení pravomocně zastaveno s ohledem na převod jeho spoluvlastnického podílu na žalobkyni). Vypořádání navrhla takovým způsobem, aby celá stavba byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví (reálné rozdělení stavby není možné) a aby jí bylo uloženo zaplatit žalovanému na vypořádání podílů částku, jejíž výše bude určena soudem. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětné stavby, žalovaný s podílem o velikosti ½ v době podání žaloby, žalovaný s podílem o velikosti ¼. Žalobkyně pak vlastní jako výlučný vlastník pozemek, na kterém stavba stojí. Vzhledem k technickému stavu stavby předpokládá, že hodnota stavby je minimální., právnická osoba, žalobě žalovaný uvedl velmi obsáhlé vyjádření popisující vztahy účastníků i jejich právních předchůdců hluboko do minulosti. Odkazoval též na jiné řízení vedené v minulosti u zdejšího soudu pod sp. zn. , právnická osoba, 21/2020. Připustil, že stav objektu je po požáru špatný, uvedl však, že vinou žalobkyně nebyl uveden do původního stavu, když žalobkyně bránila žalovaným v přístupu k objektu. Zpochybnil vlastnické právo otce žalobkyně k pozemku, na kterém stojí předmět sporu, když měl za to, že směnná smlouva z roku 1968 neobsahovala zmínku o již stojící stavbě (předmět sporu) na pozemku, který otec žalobkyně od státu nabyl, domnívá se proto, že k nabytí vlastnického práva došlo podvodným způsobem. Dále zmiňoval, že nájemní smlouvu, na základě které jeho právní předchůdkyně pozemek pod objektem užívala, vypověděla žalobkyně nemorálně v době, kdy jeho matce , jméno FO, bylo již 87 let a nemohla se právně účinně bránit. Žalovaný navrhl, aby soud zpětně posoudil, zda předchůdce žalobkyně nabyl věc platně. Kdyby se tím soud nechtěl zabývat, nechť alespoň rozhodne, že má žalovaný nárok na pronájem pozemku, na kterém stavba stojí, když má zájem stavbu užívat a chce dosáhnout obnovy objektu, na čemž by se chtěl se žalobkyní dohodnout. Pokud by snad soud přesto podílové spoluvlastnictví vypořádal tak, že stavbu přikáže do vlastnictví žalobkyně, nechť při určení vypořádacího podílu vyjde ze znaleckého posudku z roku 2005 s přihlédnutím k nárůstu cen do dnešní doby, neboť poškození objektu zavinila žalobkyně.3. K námitkám žalovaného žalobkyně uvedla, že vlastnictví jejího otce k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, bylo zapsáno v katastru nemovitostí, žalovaný ho nikdy nezpochybňoval. Žalobkyně pozemky nabyla děděním, ani toto zpochybněno nebylo. Není pravdou, že by žalobkyně znemožnila žalovanému nebo dalším tehdejším spoluvlastníkům stavby po požáru opravu. Tehdejší spoluvlastníci se na opravě zjevně nedohodli a na opravu rezignovali. Žalobkyně nemá zájem dále stavbu se žalovaným spoluvlastnit, proto se touto žalobou domáhá zrušení spoluvlastnictví. Jednání žalobkyně je zcela v souladu s právem i morálnímu zásadami.4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: z informací o pozemku z nahlížení do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v kat. úz. , adresa, , zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – západ. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně s podílem o velikosti tří čtvrtin a žalovaný s podílem o velikosti jedné čtvrtiny jsou podílovými spoluvlastníky stavby ev. č. , hodnota, stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v kat. úz. , adresa, , zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – západ.5. Žalobkyně se dopisem své zástupkyně obrátila na žalovaného s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví způsobem popsaným v žalobě, na vypořádací podíl navrhla vzhledem ke stavu objektu vyplatit žalovanému , částka, (dopis ze dne , datum, , podací lístek).6. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a z výpovědi znalce soud zjistil, že reálné rozdělení předmětné stavby na díly není možné. Obvyklá cena nemovité věci – stavby č. ev. , Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v kat. úz. , adresa, činí , částka, ke dni vypracování znaleckého posudku i ke dni výslechu znalce. Znalec závěry znaleckého posudku přesvědčivě odůvodnil.7. Z výpisu z účtu žalobkyně u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že ke dni , datum, disponovala částkou , částka, .8. Další důkaz, žalovaným navržený znalecký posudek , tituly před jménem, Výborné z roku 2005, soud neprovedl, protože není pro věc samu podstatný vzhledem k datu vypracování – podstatný je stav nemovité věci i její hodnota v době rozhodování soudu.9. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého spoluvlastníka soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit určitému účelu, není její rozdělení možné. Podle § 1144 odst. 1 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.10. V daném případě se soud v první řadě zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky soudem a dospěl k závěru, že podmínky jsou naplněny. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky k předmětné nemovité věci, žalobkyně má zájem na zrušení a vypořádání tohoto spoluvlastnictví a dohodu o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví se uzavřít nepodařilo. Soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem vypočteným ve výroku ad I.) tohoto rozsudku zrušil.11. K tvrzením žalovaného, že je třeba zkoumat, zda právní předchůdce žalobkyně platně nabyl pozemek, na kterém stojí stavba č. ev. , Anonymizováno, , soud uvádí, že v rámci tohoto řízení jde o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví toliko ke stavbě č. ev. , Anonymizováno, , nikoliv k pozemku pod stavbou, proto je námitka nedůvodná; vlastnické právo žalobkyně k samotné předmětné stavbě žalovaný nezpochybnil. Vlastnické právo žalobkyně k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, nadto plyne ze zápisu v katastru nemovitostí a není ani nebylo vedeno žádné řízení o určení vlastnictví k tomuto pozemku.12. Dále se soud zabýval tím, jaký ze způsobů vypořádání zaniklého podílového spoluvlastnictví zvolit. Ustanovení § 1144 o. z. preferuje rozdělení věci, a pouze není-li to dobře možné – pak ostatní způsoby. V daném případě soudu proto nejprve jako předběžnou otázku řešil, zda je možné reálné rozdělení předmětu sporu. Z vyjádření znalce je zřejmé, že tomu tak není.13. Druhý ze zákonem předvídaných způsobů vypořádání pak je přikázání celé věci do výlučného vlastnictví některého z účastníků. V daném případě má žalobkyně zájem na přikázání věci, je nyní již většinovým spoluvlastníkem s podílem násobně přesahujícím podíl žalovaného (3/4 ku ¼), navíc je výlučným vlastníkem pozemku, na kterém stavba – předmět sporu – stojí. Všechny tyto okolnosti plně odůvodňují přikázání věci do jejího výlučného vlastnictví.14. Proto soud přikázal celou nemovitou věc do vlastnictví žalobkyně.15. Výše vypořádacího podílu pak vyplývá ze zjištěné obvyklé ceny stavby (, částka, ) a velikosti podílů obou účastníků, jako náhrada se žalovanému dostane jedna čtvrtina hodnoty, tedy částka , částka, (1/4 z ceny , částka, ). Lhůta k plnění byla zvolena o něco delší než obvyklá třídenní s ohledem na výši částky a návrh žalobkyně.16. K námitkám žalovaného, že by mělo být přihlédnuto k tomu, že současný nevyhovující stav nemovité věci byl způsoben zaviněním žalobkyně, je třeba uvést, že jednak jde pouze o tvrzení žalovaného, které není ničím podloženo a žalobkyně ho striktně odmítá, hlavní však je, že v tomto řízení vůbec není rozhodné, jakým způsobem spoluvlastníci pečovali či nepečovali o předmět sporu, zda mezi nimi docházelo k neshodám a podobně, podstatné je pouze to, jakou hodnotu věc nyní má.17. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.18. V daném případě vznikly státu náklady vyplaceným znalečným ve výši celkem , částka, , zálohou z toho byla pokryta část ve výši , částka, . Podle výsledku řízení (viz následující odstavec odůvodnění tohoto rozsudku) jsou povinni za