10 C 181/2025-46 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění vzniklé na základě uzavřené smlouvy o úvěru ze dne , datum, distančním způsobem, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy byly žalovanému na jeho bankovní účet poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit nejpozději dne , datum, včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného před uzavřením smlouvy lustrovala ve veřejně dostupných databází. Žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně proto požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a zákonného úroku z celkové dlužné částky , částka, ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky, tj. od , datum, až do zaplacení.2. Žalovaný uvedl, že na dlužnou částku ničeho neuhradil.3. Soud jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně, která se z ústního jednání soudu konaného dne , datum, omluvila a souhlasila s projednáním v její nepřítomnosti.4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku , částka, . Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , potvrzení banky, oznámení o postoupení pohledávek ze , datum, , výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek) učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, ) a žalovaným, kterému byl pro autorizaci přidělen jedinečný kód zaslaný pomocí SMS, byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému v březnu 2023 poskytnuta na účet částka , částka, , kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru vrátit nejpozději do , datum, , zápůjční úroková sazba činila 40 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 9 742,60 %. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kterou vyčíslila ve výši , částka, do tří dnů. Žalovaný ani netvrdil, že by právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni něčeho uhradil.5. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný.14. V daném případě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal spolu s poplatkem nejpozději do , datum, vrátit. Na svůj dluh neuhradil žalovaný ničeho. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Pohledávka za žalovaným pak byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni.15. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv, a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného využila lustrace žalovaného v dostupných registrech. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i obezřetnost, přičemž je třeba úvěruschopnost nejen posuzovat, ale i náležitě ověřit a požadovat po žalovaném např. nájemní smlouvu, doklad o zdroji jeho příjmu a výši tohoto příjmu apod. Žalobkyně však příjmy žalovaného nikterak nezjišťovala ani nikterak neověřila a pokud se týká výdajů žalovaného, pak ani tyto žalobkyně nezkoumala dostatečně, když své hodnocení v tomto ohledu založila pouze na lustraci žalovaného v dostupných registrech. Žalovaný pak stran svých příjmů a výdajů ničeho ani netvrdil. Nebylo tedy žádným způsobem zjišťováno, natož pak doloženo, jaké jsou příjmy žalovaného a jeho výdaje na bydlení či jeho běžné výdaje. Tento postup je ovšem nedostačující. Žádné důkazy prokazující ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně soudu nepředložila. Soud má proto za to, že není možné uzavřít, že by schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-679/18, nebo také rozsudek Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a mnohé další).16. I přes absolutní neplatnost úvěrové smlouvy však zde nebyl dán žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl poskytnutou finanční částku ponechat. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalovanému částku , částka, . V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaný na tuto částku neuhradil ničeho. Vzhledem k uvedenému se tedy žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o , částka, (§ 2991 o. z.). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodn