10 C 192/2025-20 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění z pojistné smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, jejímž předmětem bylo „Sdružené pojištění vozidla – AH“ s RZ: , SPZ, . Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal platit pojistné ve výši , částka, s roční splatností. V souvislosti s touto pojistnou smlouvou žalovaný neuhradil dlužné pojistné ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , kdy byla pojistná smlouva ukončena. Dlužnou částku přitom vedle dlužného pojistného tvoří ještě náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši , částka, . Vedle toho žalobkyně na žalovaném požadovala rovněž úrok z prodlení z dlužného pojistného za období od , datum, do zaplacení v zákonné výši. Žalovaný ničeho nezaplatil, ač byl vyzván předžalobní upomínkou.2. Žalovaný zůstal nečinný a ve věci se nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí., právnická osoba, této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Čínské lidové republiky s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle dle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.5. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku , částka, . Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (pojistná smlouva č. , hodnota, , sazebník, informace o pojištění vozidla na další období ze dne , datum, , podrobnější informace o pojištění vozidla, upomínka dlužného pojistného s upozorněním na zánik pojištění ze dne , datum, , oznámení o zániku pojištění ze dne , datum, , předžalobní upomínky ze dne , datum, a ze dne , datum, včetně podacích archů) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně (jako pojistitel) uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu č. , hodnota, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s počátkem pojištění ke dni , datum, . Pojistné bylo splatné ročně, výše pojistného činila částku , částka, . Pro případ upomínání o zaplacení pojistného byl sjednán poplatek ve výši , částka, . Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne , datum, , pročež jej žalobkyně vyzvala dopisem k úhradě dlužného pojistného a upozornila jej na zánik pojištění v případě, že dlužné pojistné nebude uhrazeno. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, pojistná smlouva ke dni , datum, zanikla. Za období od , datum, do , datum, činil dluh na pojistném celkem částku , částka, . Poplatek za odeslání upomínky pak činil částku , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání předžalobními upomínkami. Žalovaný neprokázal, že by na svůj dluh (byť alespoň částečně) čehokoliv zaplatil.6. Soud věc posoudil zejména podle § 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a dle § 1970, § 2758, § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, načež dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.7. Soud vzal za zjištěné, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, na jejímž základě sjednali pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, za což se žalovaný zavázal platit pojistné. Dále bylo zjištěno, že žalovanému vznikl v důsledku zániku pojištění odpovědnosti, k němuž z důvodu nezaplacení pojistného došlo dnem , datum, , dluh odpovídající částce ve výši , částka, . Tato dlužná částka v sobě zahrnuje vedle dlužného pojistného za období od , datum, do , datum, též náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši , částka, . Žalovaný přitom vůči tomuto nároku ničeho nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnil. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž v souladu s § 1970 o. z. žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky pojistného ve výši , částka, od , datum, až do zaplacení.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Odměna advokáta přitom byla určena dle § 14b advokátního tarifu, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť žaloba byla podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž z vlastní činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává na ustáleném vzoru opakované množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalované, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci.9. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.