10 C 207/2025-54 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností Providen Financial s.r.o., IČO , IČO, (dále jen: „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalobkyní. Právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému v hotovosti částku , částka, . Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit s úrokem ve výši , částka, . Dále se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Celkovou částku ve výši , částka, měl žalovaný uhradit v 24 měsíčních splátkách po , částka, , a úvěr měl být proto splacen do , datum, . Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného v registrech NRKI, BRKI, SOLUS a ISIR a z pracovní smlouvy a výpisů z běžného účtu žalovaného. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně se proto domáhala úhrady dosud neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroku ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný částky neuhradil ani přes předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalovaného, který byl k jednání řádně a včas předvolán, a přesto se bez omluvy k jednání nedostavil.4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřenou mezi , právnická osoba, a žalovaným soud zjistil, že na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal jí vrátit celkem , částka, . Tato částka byla tvořena jistinou ve výši , částka, , úrokem ve výši , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Úvěr byl poskytnut na 24 měsíců a žalovaný se zavázal jej splácet v měsíčních splátkách po , částka, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobkyní soud zjistil, že touto smlouvou byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému adresovala postoupení pohledávky na žalobkyni.8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky ve výši , částka, , a to do , datum, . Z podacího lístku soud zjistil, že dne , datum, byla výzva žalovanému odeslána.9. Z výplatního lístku za březen 2022 soud zjistil, že žalovanému vzniklo za březen 2022 právo na vyplacení mzdy ve výši , částka, , a to po provedení přednostních i nepřednostních srážek ze mzdy.10. Z výplatního lístku za duben 2022 bylo zjištěno, že žalovanému vzniklo za duben 2022 právo na vyplacení mzdy ve výši , částka, , a to po provedení přednostních i nepřednostních srážek ze mzdy.11. Z žádosti žalovaného o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má základní vzdělání, je zaměstnán u Benet , právnická osoba, . Pobírá mzdu ve výši , částka, , má běžné odhadované měsíční výdaje na externí splátky , částka, , interní splátky , částka, a další odhadované měsíční výdaje , částka, . Celkové měsíční výdaje činí , částka, . Použitelný měsíční příjem žalovaného je , částka, . Dále uvedl, že bydlí v nájmu je svobodný a nemá děti.12. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.13. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jednalo o vztah mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem.14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, jak bylo její povinností podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Žalobkyně doložila, že její právní předchůdkyně měla k dispozici pracovní smlouvu a výplatní pásky žalovaného za říjen až prosinec 2022. Již z pracovní smlouvy nicméně vyplývalo, že pracovní poměr žalovaného je na dobu určitou a skončí dříve, než doběhnou splátky předmětného úvěrů. Z výplatních pásek i samotného tvrzené žalovaného obsaženého v žádosti o úvěr pak byla zřejmé existence srážek ze mzdy, kdy tak bylo zjevné, že žalovaný má vícero závazků. Dále žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně výdaje žalovaného zkoumala z výpisů z účtu, tyto výpisy však nedoložila a ani je v žalobě neoznačila k důkazu. Žalobkyně proto neprokázala, že by její právní předchůdkyně jakkoliv zkoumala skutečné výdaje žalovaného.19. Pokud se přitom právní předchůdkyně žalobkyně spokojila pouze s nedoloženými tvrzeními žalovaného o jeho výdajích uvedenými v žádosti o úvěr, pak svou zákonnou povinnost nesplnila, neboť doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a takové zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tak nelze považovat za dostatečné. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pokud se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila pouze s nedoloženými tvrzeními žalovaného o výdajích, pak svou zákonnou povinnost nesplnila. Obezřetnost přitom byla namístě zejména s ohledem na to, že tvrzená výše výdajů na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši , částka, , působila značně nevěrohodně (šlo například o podstatně nižší částku, než činila částka životního minima). Soud proto uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, a že předmětná smlouva o úvěru je proto absolutně neplatná.20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , přičemž žalovaný žalobkyni (resp. její právní předchůdkyni) nevrátil ničeho. V řízení nebyl zjištěn žádný důvod, pro který by byl žalovaný oprávněn si uvedenou částku ponechat, nebo že by žalovaný žalobkyni něčeho uhradil nad rámec této částky. Soud proto vyhověl žalobě pouze částečně v rozsahu dosud nevrácené poskytnuté jistiny ve výši , částka, , o kterou se žalovaný ve smyslu