10 C 234/2025-28 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále také jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se jej zavázal splatit. Úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu; žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, . Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy ze dne , datum, . Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši , částka, , skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně přiznat jej jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.3. Z dohody označené jako Smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, a žalovaný uzavřeli tuto dohodu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to na bankovní účet č. , č. účtu, , a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se sjednanými úroky a dalšímu souvisejícími platbami.4. Z potvrzení o platbě z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno právního předchůdce žalobkyně u , právnická osoba, . soud zjistil, že z účtu byla dne , datum, odeslána částka , částka, odchozí úhrada z účtu právního předchůdce žalobkyně označená jako Zapujcka , Anonymizováno, ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, a žalobkyně uzavřeli tuto dohodu, na základě které byly pohledávky specifikované v příloze smlouvy postoupeny na žalobkyni; dle seznamu postoupených pohledávek byla předmětem postoupení i předmětná pohledávka za žalovaným.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl informován o změně v osobě věřitele, ke které došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .7. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, a poštovního podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši celkem , částka, , a to do tří dnů.8. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dohodu označenou jako smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému prostředky ve výši , částka, na bankovní účet vedený na jméno žalovaného do výše úvěrového limitu a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky splácet dle sjednaných podmínek. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného pouze na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie.9. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné dohody, neboť tuto dohodu uzavíral právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Po zvážení shora uvedeného skutkového závěru dospěl v projednávané věci k jednoznačnému závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně tvrdila, že při posouzení schopnosti žalovaného řádně splácet předmětný úvěr se vycházelo z tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích a z výsledků lustrace osoby žalovaného ve veřejně dostupných databázích. Taková kontrola však bez dalšího nemůže být shledána dostatečnou. Pro vytvoření ucelené představy o úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, není možné se spokojit s pouhými tvrzeními žalovaného. Naopak je třeba skutečnosti uváděné žalovaným ověřit, zjistit příjem žalovaného, požadovat po žalovaném např. výpis z účtu, nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, výplatní pásky, potvrzení o příjmu apod. Soud má proto za to, že schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně nebyla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.14. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že žalovaný částku ve výši celkem , částka, obdržel, ale žalobkyni (resp. právnímu předchůdci žalobkyně) tuto částku nevrátil, obohatil se co do částky , částka, na úkor žalobkyně. Žalobkyně, která je aktivně legitimována k podání žaloby a vymáhání dluhu na základě postoupení pohledávky za žalovaným s tím, že změna v osobě věřitele byla žalovanému řádně oznámena, má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz až dopisem, který byl žalovanému odeslán dne , datum, . V dopise pak byla žalovanému k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 3 dnů od obdržení dopisu. Žalovaný tak byl povinen zaplatit dlužnou částku nejpozději dne , datum, . Protože svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení.17. Soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl co do částky , částka, a zároveň žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni také zákonný úrok z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně; lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta ze shora podrobně uvedených důvodů.18. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do výše , částka, a zákonného úroku z prodlení, který ke dni vydání rozsudku činí , částka, , žalovaný měl úspěch co do částky , částka, a zákonných úroků z prodlení, které ke dni vydání rozsudku celkově činily , částka, . Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 52 %, žalovaný pak co do 48 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 4 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 písm. a) stejného ustanovení v částce , částka, za každý ze 3 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Soud při určení výše odměny postupoval podle § 14b v