10 C 309/2025-21 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo , adresa, . Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné částky ve výši , částka, za nedoplatky na vyúčtování za období , datum, – , datum, a , datum, – , datum, . Žalovaný ani přes výzvu a upomínku dosud žalovanou částku neuhradil.2. Žalovaný uvedl, že je v současnosti zaměstnaný, jeho měsíční příjem činí , částka, a je schopen nárokovanou částku splácet ve splátkách po , částka, měsíčně.3. Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uznáním nároku ve smyslu citovaného ustanovení se pak rozumí procesní úkon žalovaného (tedy úkon adresovaný soudu), který může být učiněn v jakékoliv přípustné formě a z jehož obsahu jednoznačně vyplývá, že žalovaný žalobní nárok zcela, z části, nebo v jeho základu uznává. Není přitom rozhodující, zda a jak je takový procesní úkon označen a zda uznání nároků je vyjádřeno právě tímto slovním spojením. Procesní úkon, jímž žalovaný nepochybně projevuje nejen vědomost o svém dluhu, vyplývajícím ze žalobního nároku, ale i vůli (ochotu) nárok nepodmíněně uspokojit, je třeba vždy považovat za uznání nároku s účinky podle § 153a o. s. ř. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).4. Protože žalovaný ve smyslu výše uvedeného uznal žalobou uplatněný nárok, zjišťoval soud, zda jsou dále naplněny i další předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2). Podle § 99 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem (odst. 1 věta první). Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy (odst. 2 věta první). Podle § 153a odst. 4 o. s. ř. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.5. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla tehdy, jsou-li účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. V posuzované věci se jedná o spor týkající se nároku z dvoustranného mimosmluvního závazkového vztahu vzniklého podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), kdy žalovaný měl porušit svou povinnost sjednat povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Předmětem řízení jsou tedy subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém účastníci mohou uzavřít smír. Protože soud dospěl k závěru, že v předmětné věci mohl být schválen smír ve znění žalobou požadovaného petitu, neboť není v rozporu s právními předpisy (ve smyslu § 99 odst. 2 o. s. ř.), bylo žalobě rozsudkem pro uznání vyhověno.6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití §142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, přičemž žalobci náleží odměna ve výši , částka, za každý úkon právní služby [§ 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Žalobci konkrétně náleží odměna za tří úkony právní služby – příprava a převzetí věci, zaslání předžalobní výzvy se základním skutkovým a právním rozborem a podání žaloby [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu]. Vedle toho žalobci náleží náhrada hotových výdajů ve výši , částka, za každý z uvedených úkonů právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tj. , částka, . Dále pak náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku.7. O lhůtách k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že umožnil žalovanému dluh splácet včetně nákladů řízení s ohledem na jeho návrh, postoj k uplatněnému nároku, jakož i zdravotní, sociální a ekonomickou situaci. Výše splátek byla stanovena jednak s přihlédnutím k reálné možnosti žalovaného předmětný dluh splácet, jednak k výši dlužné částky a jejího příslušenství včetně možnosti jejího úplného splacení v přiměřeném časovém horizontu, což ostatně ve svém podání akceptovala i žalobkyně. V případě splátek náhrady nákladů řízení soud žalovanému stanovil povinnost plnit k rukám zástupce žalobkyně. (§ 149 odst. l o. s. ř.).