10 C 317/2025-18 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s tvrzením, že se jedná o dlužné plnění z pojistné smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, jejímž předmětem bylo „Komplexní pojištění vozidla NAMÍRU“ s počátkem pojištění od , datum, . Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal hradit pojistné ve výši , částka, za pojistné období, jež bylo sjednáno v délce kvartální. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že pojištění zaniklo v souladu s § 12 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, dne , datum, . Přestože žalobkyně žalovanému v souladu se zákonem zaslala upomínku k úhradě dlužného pojistného s upozorněním na možnost zániku pojištění, žalovaný ničeho neuhradil. Za období od , datum, do , datum, tak výše dlužného pojistného a nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného činila celkem částku , částka, . Vyjma uvedeného, žalobkyně požadovala rovněž kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši za období od , datum, do , datum, , tj. do dne podání žaloby, ve výši , částka, . Žalovaný ničeho nezaplatil, ač byl vyzván předžalobní upomínkou.2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Pravomoc českých soudů je dána, neboť se jedná o spor ze smluvního vztahu a žalovaný má bydliště na území ČR (viz čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášené pod č. 123/2002 Sb. m. s.). Rozhodným právem je právo české, neboť byla smlouva uzavřena na území ČR a účastníci se nedohodli na volbě jiného práva (viz čl. 48 odst. 2 uvedené smlouvy).5. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku , částka, . Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně (jako pojistitel) uzavřela se žalovaným dne , datum, pojistnou smlouvu č. , hodnota, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značky VOLKSWAGEN, RZ: , SPZ, (Komplexní pojištění vozidla NAMÍRU). Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem pojištění ode dne , datum, . Pojistné období bylo kvartální s tím, že pojistné za toto období činí částku , částka, . Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne , datum, , pročež jej žalobkyně vyzvala dopisem ze dne , datum, k úhradě dlužného pojistného nejpozději do , datum, a upozornila jej na zánik pojištění v případě, že dlužné pojistné nebude v této lhůtě uhrazeno. Žalovaný k ani k této výzvě pojistné pro příslušné pojistné období neuhradil, pročež pojištění ke dni , datum, zaniklo. O tomto byl žalovaný informován dopisem ze dne , datum, . Za období od , datum, do , datum, tak činí dluh žalovaného na samotném pojistném částku , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání upomínkou ze dne , datum, . Žalovaným nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by i přes výzvy, byť alespoň částečně, dluh uhradil.6. Soud věc posoudil podle § 1970, § 2758 a § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, načež dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.7. Soud vzal za zjištěné, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, na jejímž základě sjednali pojištění vozidla, RZ: , SPZ, za což se žalovaný zavázal platit pojistné. Dále bylo zjištěno, že žalovanému vznikl v důsledku zániku pojištění, k němuž došlo z důvodu neplacení pojistného, dluh odpovídající částce ve výši , částka, . Žalovaný přitom vůči tomuto nároku ničeho nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky v sazbě stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období ode dne , datum, (den následující po zániku pojištění) do , datum, (den podání žaloby) kapitalizovaný částkou , částka, tak, jak žalobkyně požadovala.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .9. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.